České priority se podílejí na analytické přípravě budoucího programového období evropských fondů, ve kterém jde o více než 500 miliard korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj organizaci schválilo projekt s rozpočtem přes 5,35 milionu korun, přičemž část peněz již byla proplacena.
Pozornost vyvolávají personální a finanční vazby organizace na politické prostředí i podporovatele prezidenta Petra Pavla.
ParlamentníListy.cz zároveň přinesly tvrzení dvou anonymních zdrojů, podle nichž se při přípravě strategického plánu střetávají rozdílné představy o budoucím využití evropských peněz.
České priority patří mezi subjekty zapojené do analytické práce související s budoucím čerpáním evropských fondů v České republice. Ve hře je přitom více než 500 miliard korun, které mají být podle zveřejněných informací pro Česko předběžně vyhrazeny. Vláda Andreje Babiše má Národní a regionální partnerský plán (NRPP) schvalovat v září. Za jeho přípravu odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedené Zuzanou Mrázovou z hnutí ANO.
Do celého procesu však nevstupují pouze zaměstnanci státu. Podle zjištění ParlamentníchListů.cz využívá resort také externí odborníky a neziskové organizace. Jednou z nich je think-tank České priority, který poskytuje analytické podklady pro přípravu dalšího programového období. Právě jeho personální obsazení, financování a kontakty s politickým prostředím se dostaly do centra pozornosti. Jakou roli tedy České priority při přípravě budoucího rozdělování evropských peněz skutečně hrají?
Kam by podle vás měly přednostně směřovat evropské fondy v Česku?
České priority připravují podklady pro období 2028+
Za přípravu Národního a regionálního partnerského plánu odpovídá MMR. Údaje o externích poradcích zveřejňované ministerstvem podle ParlamentníchListů.cz ukazují, že se na této práci podílejí také lidé a organizace mimo samotný úřad.
Mezi zapojené subjekty patří České priority. Organizace se prezentuje jako neziskový think-tank, který nabízí nezávislou expertizu státní správě, akademickým institucím a dalším zájemcům.
S organizací je spojen podnikatel Jan Barta, který finančně podporoval politické strany bývalé vlády Petra Fialy, prezidenta Petra Pavla a řadu neziskových organizací. Web Českých priorit jako zakladatele uvádí Jana Kleňhu a Ladislava Frühaufa. ParlamentníListy.cz ovšem s odkazem na obchodní rejstřík upozorňují také na Bartovu roli při založení organizace.
Ředitelem Českých priorit je Jan Kleňha. V minulosti pracoval ve Fóru 2000 a absolvoval stáž na americké ambasádě. Kleňha, Frühauf a Barta jsou členy správní rady. Frühauf byl v letech 2020 až 2023 členem dozorčí rady Pražských služeb a spolupracoval také s Aspen Institute.
České priority a personální vazby na politiku
Několik lidí spojených s organizací má nebo v minulosti mělo vazby na české politické prostředí. Expert Vít Šimral je členem Pirátů, působil jako místopředseda jejich pražské organizace a v minulosti byl pražským radním. Pracoval rovněž v Rekonstrukci státu.
Analytik Matouš Fiala se angažuje v pirátské mládežnické organizaci a se stranou spolupracuje. V odborné radě Českých priorit působil také Marek Havrda, kterého profil Pirátů označuje jako „registrovaného příznivce“. Fialova vláda jej nejprve jmenovala náměstkem ministra pro evropské záležitosti a následně zamířil do Evropské komise, kde působí ve Výboru pro kontrolu regulace.
Další osobou je Lucie Jungwiertová, která se dlouhodobě angažuje v pražské politice a v komunálních volbách v roce 2026 kandiduje za ODS a KDU-ČSL. Podle webu Českých priorit řídí analytickou podporu týmu, který pro MMR pracuje na přípravě následujícího rozpočtového období evropských fondů.
Radomir Belyaev zase kombinuje práci v organizaci s působením na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Podle svého profesního profilu se tam věnuje mimo jiné tvorbě metodických a koncepčních podkladů a analytické či rešeršní podpoře. České priority současně získávají z MPSV dotace.
České priority získaly na projekt přes pět milionů korun
Pozornost se soustředí také na způsob financování organizace. České priority podle původního zdroje neuvádějí konkrétní částky u jednotlivých soukromých podporovatelů. Mezi nimi však figurují Martin Vohánka, Jan Barta a Ondřej Fryc, kteří zároveň patřili mezi sponzory Petra Pavla. Organizace čerpá podporu také z Operačního programu Zaměstnanost plus spravovaného MPSV.
V předchozích letech získávaly České priority dotace především od MPSV, MMR a Technologické agentury ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj během Fialovy vlády schválilo organizaci dotaci na projekt analytické podpory při přípravě programového období 2028+. Mluvčí ministerstva Veronika Lukášová pro ParlamentníListy.cz popsala jeho účel:
„Cílem projektu je analytická podpora Odboru strategického rámce fondů EU Ministerstva pro místní rozvoj při přípravě programového období 2028+. Pokrývá potřebu MMR získat analytické vstupy pro formulování stanoviska v procesu vyjednávání věcné podpory z fondů EU v programovém období 2028+ na národní i evropské úrovni,“ uvedla mluvčí.
Následně konkretizovala také časový rámec a finanční stránku projektu: „Doba trvání projektu je od 1. 2. 2025 do 31. 1. 2027, tedy 24 měsíců. Z celkového rozpočtu projektu, který je 5 356 300,38 Kč, bylo dosud proplaceno dle žádostí o platbu 3 222 252,26 Kč.“ Celkový rozpočet projektu tedy činí 5 356 300,38 koruny, přičemž podle citovaného vyjádření bylo v době jeho poskytnutí proplaceno 3 222 252,26 koruny.
České priority spolupracovaly s několika státními institucemi
Aktivity organizace se neomezují pouze na MMR. Z výročních zpráv podle původního článku vyplývá spolupráce také s MPSV, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem životního prostředí a Úřadem vlády.
Na Úřadu vlády organizace spolupracovala také s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, která za Fialovy vlády působila jako zmocněnkyně pro lidská práva. Pracovnice Českých priorit Magdalena Opletalová se rovněž dostala do Výboru pro sociální politiku, rodinu a péči Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Výroční zpráva Českých priorit za rok 2025 současně uvádí, že organizace poskytovala MPSV analytickou podporu v oblasti genderu.
ParlamentníListy.cz kontaktovaly ředitele Českých priorit Jana Kleňhu i mluvčí Andreu Vuovou. Redakce se ptala například na množství peněz získaných z MMR a dalších veřejných zdrojů, podrobnosti financování od soukromých podporovatelů, současné spolupráce nebo způsob navázání spolupráce s MMR. Podle původního článku organizace na otázky neodpověděla.
Rozsah své práce pro MMR popsala samotná organizace ve výroční zprávě za rok 2025. „V roce 2025 jsme vytvořili rozsáhlý analytický vstup, 9 tzv. tematických ‚karet‘ (mj. zdravotnictví, klima a ekosystémy, energetika, doprava, lidský kapitál nebo konkurenceschopnost), které shrnují poznatky o největších problémech a potřebách ČR. Dále jsme zpracovali intervenční logiky (pro více než 30 identifikovaných problémů, které mají být řešeny v programovém období 2028+), spolupracovali jsme na nastavení principu partnerství, podíleli se na procesu vypořádání připomínek atd.,“ uvádějí České priority. Z citovaného vyjádření vyplývá, že se práce týkala oblastí od zdravotnictví, energetiky a dopravy přes klima a ekosystémy až po lidský kapitál nebo konkurenceschopnost.
České priority a spor o budoucí směřování peněz
ParlamentníListy.cz se ve svém článku odvolávají také na dva na sobě nezávislé anonymní zdroje, které mají mít vhled do přípravy NRPP. Podle jejich tvrzení existuje rozpor mezi představami některých úředníků a navázaných neziskových organizací a programovými prioritami Babišovy vlády.
Anonymní zdroje tvrdí, že by peníze mohly směřovat například na genderovou nebo klimatickou agendu, podporu občanské společnosti či boj s dezinformacemi, zatímco vláda může prosazovat větší důraz na infrastrukturu, obranu nebo sociální služby.
Jde však o tvrzení anonymních zdrojů citovaných ParlamentnímiListy.cz. Z předloženého materiálu nevyplývá, že by byla tato tvrzení nezávisle potvrzena MMR nebo Českými prioritami.
Stejně tak samotné politické, pracovní nebo finanční vazby jednotlivých lidí nejsou důkazem, že prostřednictvím nich skutečně došlo k ovlivnění konečného rozdělení evropských peněz.
Rozhodující proto bude až výsledná podoba Národního a regionálního partnerského plánu. Ta ukáže, jaké oblasti získají při budoucím využití stovek miliard korun z evropských fondů prioritu.
Diskuse
0 komentářů