Vyhlášení voleb se v letošním roce mění z běžného administrativního úkonu na citlivé politické téma. Prezident Petr Pavel dosud neoznámil přesné datum podzimních parlamentních voleb, a to i přes rostoucí tlak politiků, médií a odborné veřejnosti. Kritika zní jasně: každým dnem, kdy prezident otálí, roste výhoda těch stran, které mají silné rozpočty a mohou spustit předvolební kampaň bez jakýchkoliv omezení.
Zatímco zákon začíná regulovat volební výdaje až po oficiálním vyhlášení voleb, silné strany jako hnutí ANO nebo koalice SPOLU již několik týdnů vedou agresivní a drahé kampaně po celé republice. Billboardy, mítinky, sociální sítě – vše jede naplno. A přitom oficiálně žádná kampaň nezačala.
Kritika napříč spektrem: „Tohle není fér!“
„Jde to na ruku velkým stranám a jejich drahým kampaním,“ rozčiluje se místopředseda ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti). Jeho slova potvrzují i další politici. Europoslankyně Kateřina Konečná (STAČILO!) mluví o zásadním narušení rovnosti politické soutěže. Bývalý primátor Prahy Zdeněk Hřib upozorňuje na praktické komplikace, které nejistota kolem volebního termínu způsobuje samosprávám i volebním komisím. A Tomio Okamura (SPD) dokonce naznačuje, že jde o záměrné zvýhodnění koalice SPOLU, která stála za Pavlovou prezidentskou kandidaturou.
Prezident se přitom brání tvrzením, že chce zabránit obcházení pravidel během oficiální kampaně. Odborníci ale varují, že realita je přesně opačná – pozdní vyhlášení umožňuje právě těm nejsilnějším politickým hráčům, aby si nakoupili náskok, na který menší subjekty nemohou reagovat. Jaká jsou skutečná rizika prodlužování „šedé zóny“? Kdo na tom nejvíce tratí – a co to znamená pro spravedlnost voleb?