Evropská solidarita na zkoušce?
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou, rozšířená po vypuknutí války v roce 2022, má za cíl podpořit ukrajinskou ekonomiku. Bezcelní přístup na trh EU měl být gestem podpory, ale stal se jablkem sváru. Některé členské státy varují: „Pomoc Ukrajině nesmí znamenat kolaps našich farem.“
Na posledním zasedání Rady EU pro zemědělství se Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko jednoznačně postavily proti návrhu dohody v její současné podobě. Podle nich levné ukrajinské komodity ohrožují místní produkci a tlačí ceny dolů. Výrazná kritika přichází zejména z regionů, kde je zemědělství hlavním pilířem ekonomiky.
Proč se pět států EU staví proti?
Rozšíření tzv. DCFTA (prohloubené a komplexní zóny volného obchodu) umožnilo Ukrajině vyvážet do EU produkty jako pšenici, drůbež či cukr bez celních poplatků. Záměr byl jasný – posílit kyjevskou ekonomiku během ruské agrese. Jenže důsledky na evropské trhy nebyly zanedbatelné.
Například Polsko a Francie opakovaně upozornily, že levné dovozy snižují ceny domácí produkce a dusí především malé farmy. Evropská zemědělská veřejnost je znepokojena a očekává zásah. Proti sobě tak stojí dvě silné pozice – solidarita a ekonomický zájem.
Eurokomisař apeluje na kompromis
Christophe Hansen, eurokomisař pro zemědělství, přiznává, že názory se různí. Podle něj ale musí Unie nadále podporovat Ukrajinu. „Tato dohoda je dlouhodobě výhodná i pro naše farmáře,“ tvrdí. Otázkou zůstává, zda tuto vizi sdílí i státy, které již nyní pociťují tlak na své trhy.
Země jako Slovensko či Maďarsko proto požadují ochranné mechanismy – například dočasné kvóty či regulace u nejcitlivějších komodit. Kompromis je ale zatím v nedohlednu.
Jak se EU vypořádá s tlakem na své zemědělce, aniž by ztratila tvář jako partner Ukrajiny?
