◉ Petr Pavel varuje, že vítězství Ruska by bylo porážkou Západu a demokracie.
◉ Přirovnal jednání velmocí k událostem z Mnichova v roce 1938.
◉ Evropa by měla posílit vlastní obranné schopnosti bez spoléhání na USA.
◉ Incidenty s drony označil za záměrné testování připravenosti Západu.

Vítězství Ruska podle prezidenta Petra Pavla nesmí nastat za žádných okolností. V rozhovoru pro britské noviny The Sunday Times popsal, jaké riziko by takový vývoj představoval pro celý západní svět. Připomněl historickou paralelu s rokem 1938 a vyzval k jednotě i větší rozhodnosti. Věří, že současný přístup Západu není zradou Ukrajiny, ale ukázkou nedostatečné odvahy hájit vlastní hodnoty. Zároveň varoval, že Evropa nemůže trvale spoléhat na Spojené státy. Může se opakovat tragická chyba z minulosti?

Vítězství Ruska by znamenalo konec bezpečné Evropy

Český prezident Petr Pavel ve svém rozhovoru důrazně upozornil, že vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by mohlo být fatálním zlomem pro celý demokratický svět. Uvedl, že pokud by Ukrajina konflikt prohrála, došlo by k výraznému nárůstu hybridních hrozeb, včetně narušování vzdušného prostoru nebo kyberútoků.

„Jestliže Rusko z tohoto konfliktu vyjde jako vítěz, znamená to porážku nás všech,“ řekl otevřeně během rozhovoru na Pražském hradě.

Přístup Západu připomíná neblahou historii Mnichova

Pavel ostře kritizoval nedávné informace o možných tajných jednáních mezi Spojenými státy a Ruskem, ve kterých mělo být navrženo, aby Ukrajina odevzdala část svého území výměnou za ukončení války. Tento návrh přirovnal k Mnichovské dohodě z roku 1938, při níž bylo Československo donuceno odstoupit pohraniční území nacistickému Německu.

„Současné kroky mi velmi připomínají Mnichov. Tehdy jsme ustoupili Hitlerovi, dnes hrozí, že uděláme totéž s Putinem,“ konstatoval.

Zároveň dodal, že dnešní situace není o přímé zradě, ale o nedostatku kolektivní odvahy hájit principy, které Západ sám deklaruje. „Nejde o zradu Ukrajiny. Jde o neochotu stát za tím, co tvrdíme, že chráníme,“ zdůraznil.

Evropa by měla být připravená bez závislosti na USA

Prezident Pavel také upozornil, že Evropa musí posílit vlastní obranné kapacity. Podle něj je iluzí spoléhat se na americkou pomoc za všech okolností, zvlášť pokud by USA měly jiné strategické priority, například v oblasti Tichomoří.

Evropské země podle něj nemají dostatek zdrojů na vytvoření paralelních systémů, ale mohly by výrazně posílit „evropský pilíř NATO“, který by umožnil hladký přechod velení v případě absence americké podpory.

Drony jako test připravenosti. Rusko sleduje naši reakci

K incidentům, kdy ruské drony narušily vzdušný prostor států NATO, Pavel uvedl, že šlo o promyšlené kroky s cílem testovat evropskou obranu a politickou vůli reagovat.

„Je to ukázka síly, test našich obranných systémů a hlavně test naší odhodlanosti se bránit,“ prohlásil.

Zároveň připustil, že v budoucnu může být nutné reagovat mnohem tvrději – včetně sestřelení narušitele, pokud bude Moskva pokračovat v podobných provokacích.

„Rusko by nikdy nestrpělo narušení svého vzdušného prostoru. A my musíme udělat to samé,“ dodal prezident.