Začátkem roku 2025 českou politiku rozvířila událost, která nemá v historii obdoby – stát obdržel neobvykle štědrý dar v podobě 468 bitcoinů. Jejich tehdejší hodnota? Přes miliardu korun. Dar přitom nepřišel od charitativní organizace ani technologického nadšence – ale od odsouzeného Tomáše Jiřikovského, spojeného s rozsáhlou kauzou týkající se provozu darknetového tržiště.
A právě tato skutečnost roztočila kolotoč otázek, podezření a politického napětí.
Dar nebo praní peněz?
Bitcoinový dar směřoval přímo Ministerstvu spravedlnosti. Podle dostupných informací s tím tehdejší ministr Pavel Blažek souhlasil – a stát kryptoměny obratem proměnil na koruny. Výsledek? Přibližně 447 milionů Kč, určených na boj s kyberkriminalitou.
Jenže jakmile vyšlo najevo, od koho bitcoiny pocházely, rozběhlo se vyšetřování, vlna kritiky a tlak ze všech stran.
Politická odpovědnost a rezignace
Pavel Blažek se pod tlakem veřejnosti i opozice rozhodl rezignovat. Uvedl, že nechce ohrozit stabilitu koalice. Jeho krok byl vnímán jako preventivní – nikoliv přiznání viny.
Prezident následně jmenoval novou ministryni spravedlnosti Evu Decroix, která slíbila zajištění plné transparentnosti a provedení nezávislého auditu. Zároveň ale potvrdila, že žádná škoda státu ani občanům nevznikla.
Zůstávají ale otázky…
Jak je možné, že stát může přijmout kryptoměnový dar od odsouzeného zločince? Jaká je právní rovina celé věci? A nemohlo jít o legalizaci nelegálně získaných prostředků?
Kauza zůstává výbušná nejen kvůli své výši a neobvyklosti, ale také proto, že v době rostoucí nedůvěry k institucím zasévá pochybnosti o čistotě celého procesu.
Vyšetřování a audit v plném proudu
Vrchní státní zástupce Radim Dragoun uvedl, že zatím nikdo nebyl trestně stíhán, ale prověřování pokračuje. Zapojeny jsou desítky právníků, senátorů a expertů.
Součástí analýzy je i přezkum stovek dokumentů – celkem více než 600 stran a 860 digitálních souborů. Většina z nich je zatím neveřejná z důvodu ochrany svědeckých výpovědí.
Opozice žádá hlavy, vláda přežila hlasování
Hnutí ANO a další opoziční strany v červnu požadovaly vyslovení nedůvěry vládě. Návrh však neprošel – koalice těsně přežila hlasování. Přesto opozice kauzu dál využívá jako hlavní politický nástroj, zejména v předvolební kampani.
Zůstává však zásadní otázka:
Je stát opravdu připraven čelit digitálním hrozbám, když sám přijímá kryptoměny od zločinců?
