Piráti se v posledních měsících ocitají pod drobnohledem – nejen médií, ale i voličů, kteří sledují, kam strana pod novým předsedou Zdeňkem Hřibem směřuje. Od chvíle, kdy se bývalý pražský primátor loni v listopadu ujal vedení, zaznívají sliby o „novém začátku“ a posunu strany k politickému středu. Jenže realita ukazuje, že cesta k této proměně nebude tak jednoduchá, jak si vedení možná představovalo.
Hřibova „Nová pirátská vlna“: nový kurz a staré stíny
Hřib si hned po zvolení stanovil jasný cíl – zjednodušit fungování strany a posunout Piráty blíže k umírněným voličům. Reformní balík, který dostal název „Nová pirátská vlna“, měl znamenat čerstvý vítr a návrat do dob, kdy Piráti lákali především liberálně smýšlející městské publikum.
Jenže už první kroky vyvolaly napětí. Část levicového křídla strany reagovala odchodem – mezi jinými odešla Jana Michailidu, Mikuláš Peksa či Dalibor Záhora. Piráti tak ztratili viditelné tváře, které reprezentovaly levicovější ideály.
Od středu k Marxovi? Kandidáti a jejich slogany
Zatímco Hřib hovoří o „vycentrovaných Pirátech“, někteří kandidáti vysílají jiný signál. Například Adam Šenk, dvojka kandidátky v Ústeckém kraji, otevřeně hlásá: „Zasloužíme si důstojné mzdy a férovou společnost, kde miliardáři nebohatnou na úkor pracujících!“
Taková rétorika okamžitě vyvolala reakce – a na sociálních sítích se znovu rozjel kolotoč vtipů a posměšků. Věta „A pak se divíte, že vám říkají komunisti“ začala opět kolovat veřejným prostorem.
Měly by být tresty za dopravní přestupky přísnější?
Kam ale Piráti skutečně míří – a podaří se jim přesvědčit voliče, že už nejsou stranou levicových experimentů?
Diskuse
0 komentářů