• ◉ Prezident Petr Pavel vyzval k ráznějšímu postupu NATO proti ruskému narušování vzdušného prostoru.
• ◉ Podle něj Rusko respektuje pouze sílu a vnímá zdržanlivost jako slabost.
• ◉ Připomněl incident v Turecku, kde sestřelení ruského letounu vedlo k ukončení provokací.
• ◉ V posledních měsících Rusko narušilo vzdušný prostor několika států NATO, včetně Estonska a Litvy.

Vzdušný prostor NATO se podle českého prezidenta Petra Pavla stal opakovaným terčem ruských provokací. Prezident varuje, že pokud tyto incidenty neustanou, spojenci budou muset přistoupit k rázným krokům – včetně sestřelování narušujících letounů. Ve svém vystoupení v Karlovarském kraji zdůraznil, že Moskva respektuje jen sílu a vnímá opatrnost Západu jako slabost. Připomněl také situaci z doby, kdy vedl Vojenský výbor NATO, a Turecko po opakovaných provokacích ruské letouny sestřelilo. Tehdy to fungovalo. I dnes Rusko testuje obranyschopnost členských zemí aliance. Co může NATO udělat, aby těmto incidentům zabránilo?

Rusko zkouší hranice. Prezident Pavel bije na poplach

Český prezident Petr Pavel otevřeně prohlásil, že opakované narušování vzdušného prostoru Severoatlantické aliance ze strany Ruska už nelze dále tolerovat. Na setkání se studenty během návštěvy Karlovarského kraje prohlásil, že by v krajním případě mělo NATO ruské letouny sestřelovat.

„Rusko respektuje pouze sílu. Zdržanlivost vnímají jako slabost,“ upozornil Pavel a připomněl, že s podobným chováním Moskvy se setkal už během svého působení v čele Vojenského výboru NATO. V té době šlo především o opakované narušení tureckého vzdušného prostoru. Když ale Ankara jeden ze strojů sestřelila, Rusko dalo zpátečku.

Podobný scénář se může podle Pavla opakovat i dnes. „Provokují a sledují, kam až mohou zajít. Zkoumají naši obranu i odhodlání,“ konstatoval prezident.

Vzdušný prostor NATO je pod tlakem. Incidenty přibývají

Nejde přitom o ojedinělé případy. Jen v září zaznamenalo Estonsko průnik tří ruských stíhaček do svého vzdušného prostoru v blízkosti ostrova Vaindloo. Letouny se zde zdržely dvanáct minut, než je vytlačily letouny NATO. V říjnu pak ruská stíhačka a tankovací letoun vletěly na 18 sekund do prostoru Litvy. Rusko však veškeré obvinění odmítlo.

Situace se ale dále komplikuje – v posledních týdnech se objevily i drony. Na území Polska pronikly desítky ruských bezpilotních strojů, z nichž některé byly sestřeleny protivzdušnou obranou. Další výskyty byly hlášeny z Dánska, Norska, Estonska, Německa i Rumunska. Poslední incident zaznamenalo Rumunsko v noci na úterý, kdy na jeho území dopadly pravděpodobně zbytky ruského dronu.

Podle Pavla Rusko těmito kroky nejen narušuje bezpečnostní suverenitu, ale testuje i reakce a limity západních států. „Oni se eskalace nebojí. Počítají s tím, že my ji nechceme, a proto nezasáhneme,“ dodal.