Co motivovalo Schillerovou k tetování? Symbolika a rodinné kořeny

Podle Aleny Schillerové není tetování pouze módní výstřelek. Lev má pro ni hlubší význam. „Moje babička, velká vlastenka, mě vedla v duchu ideálů a hodnot první republiky, k lásce k zemi, ve které jsem se narodila. A navíc, český lev je přece krásný,“ vysvětlila Schillerová.

Tetování lva tedy chápe jako osobní symbol vlastenectví, nikoliv jako politický výstup. Přesto však nelze přehlédnout, že podobnost s oficiálním státním znakem Česka je velmi výrazná – a právě to se stalo terčem kritiky.

Na sociálních sítích se okamžitě objevily komentáře, které Schillerovou obviňují z populismu nebo nevhodného používání státních symbolů. Jiní uživatelé si dělají legraci, připomínají její někdejší fotografie s pávem a zpochybňují autentičnost jejího gesta.

Vizuální politika a image na sociálních sítích

Je nepopiratelné, že Alena Schillerová dlouhodobě pracuje na své image na sociálních sítích. TikTok, Instagram i Facebook využívá k přímé komunikaci s mladšími voliči, přičemž často volí neformální styl a populární formáty videí. V tomto světle může být tetování vnímáno jako součást širší strategie – oslovit novou generaci voličů prostřednictvím sdílených zážitků a „lidských“ momentů.

@aschillerka YOLO🤪 a jaký suvenýr z majálesu máte vy? @benjaminstattoo @Die Hard Prague 💈 @majales.official #tattoo #majales #tattoos #virał #schillerka #sorryjako #follow #share #likе #fyp ♬ původní zvuk – Alena Schillerová

Festivalové prostředí, spontánní rozhodnutí a symbol s vlasteneckým přesahem – to vše zapadá do moderního rámce tzv. vizuální politiky. Tetování už dávno není výsadou rebelů, ale často slouží jako forma sebeprezentace a značkování identity.

Oživení vzpomínek: Americký donut a iPhone od Babiše

Příběh Aleny Schillerové a jejího tetování připomněl také jinou mediálně známou epizodu z okruhu hnutí ANO. V roce 2018 fanoušek předsedy Andreje Babiše, mladý muž jménem Tomáš, zveřejnil výzvu v aplikaci „Pojď do mě“, v níž slíbil, že si nechá něco vytetovat výměnou za iPhone.

Babiš na výzvu zareagoval a telefon mu opravdu pořídil. Když se však ukázalo, že si Tomáš nechal vytetovat „americký donut“, přidal předseda hnutí ANO ironický komentář: „Čekal jsem, co dorazí za sebevědomého borce… připravil jsem i české meruňkové koblihy, abych mu trochu vyčinil, že mě oblafl.“

Tento případ tehdy vyvolal podobně rozporuplné reakce – od úsměvu až po kritiku, že jde o cirkus místo politiky.

Symboly, emoce a politický kapitál

Případy jako Alena Schillerová tetování ukazují, jak moc se proměnila role politiků v digitálním věku. Už nestačí jen vystupovat na tiskových konferencích nebo v televizních debatách. Politici musí být vidět – a musí být vnímáni jako lidé. Emoce, spontánnost a vizuální prvky hrají čím dál větší roli.

Tetování lva tak lze vnímat nejen jako osobní akt, ale také jako krok, který má vytvořit určitý dojem. Ať už to bylo záměrem, nebo ne, tetování plní účel: přitáhlo pozornost, rozproudilo debatu a ukotvilo Schillerovou v kolektivní paměti veřejnosti.

Co říká veřejnost? Rozpolcená reakce

Veřejnost zůstává v názoru rozdělena. Jedni tetování chválí jako odvážné, lidské a symbolické gesto, druzí jej odmítají jako kalkulovaný populismus. Právě v této polarizaci však spočívá síla podobných událostí – nutí společnost debatovat o významu symbolů, hranicích politiky a očekáváních, která máme od veřejných osobností.

A co dál? Tetování je trvalé, stejně jako internetová stopa. Ať už bude lev na ruce Aleny Schillerové symbolem odvahy, nebo jen festivalového rozmaru, jedno je jisté: v mediální paměti zůstane.