Nová éra české diplomacie v Moskvě: Přichází Daniel Koštoval

Zatímco česká diplomacie řeší případ Čecha v ruské armádě, do Moskvy míří nový velvyslanec – Daniel Koštoval. Po dvouleté pauze, kdy Českou republiku v Rusku zastupovali pouze nižší diplomaté, se Koštoval ujímá jedné z nejcitlivějších diplomatických misí současnosti.

Jeho úkolem bude nejen obnovit komunikaci s ruskou stranou, ale také lépe porozumět motivacím a záměrům Ruska vůči Česku. Jak uvedl, chce se zaměřit na zachování základních diplomatických kanálů, což může být v případech jako je tento naprosto klíčové.

Koštoval nahradí Vítězslava Pivoňku, který byl sice oficiálně velvyslancem až do května 2024, ale od roku 2022 působil pouze z Prahy.

Právní rovina: Může být vstup do cizí armády trestný?

Z právního pohledu je situace složitá. Český zákon nezakazuje vstup do zahraniční armády, pokud nejde o armádu státu, který je v nepřátelském vztahu k České republice nebo jehož činnost je v rozporu s mezinárodním právem. A právě to může být klíčové.

Ruská armáda je aktivně zapojena do agrese vůči Ukrajině, která je dlouhodobě podporována Českou republikou i dalšími státy EU a NATO. Zapojení českého občana do takové armády by mohlo být posuzováno nejen jako politicky kontroverzní, ale i jako podpora nepřátelské činnosti.

Kromě trestněprávních aspektů tu ale vyvstávají i otázky morální a bezpečnostní. Jak bude česká společnost vnímat člověka, který vstoupil do řad armády agresora?

❗️OPAKOVÁNÍ MATKA MOUDROSTI

MZV ČR důrazně varuje před cestami do Ruska a vyzývá české občany k opuštění země. Bezpečnostní situace je napjatá, naše ambasáda má omezené možnosti poskytovat pomoc a ochranu. pic.twitter.com/o19v22hSPo

— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) May 20, 2025

Od Vrbětic po Ukrajinu: Kontext dramatického ochlazení vztahů

Vztahy mezi Českem a Ruskem prošly od roku 2021 prudkým ochlazením. Vyhoštění ruských diplomatů v reakci na výbuchy ve Vrběticích, které byly podle českých tajných služeb výsledkem operace ruských agentů, znamenalo první velký zlom. Invaze na Ukrajinu v únoru 2022 pak definitivně přerušila jakékoli naděje na standardní diplomatické vztahy.

Česko se od té doby připojilo k celé řadě sankcí, výrazně omezilo počet diplomatických pracovníků a v Rusku udržuje pouze minimální diplomatické zastoupení.

V takto komplikovaném prostředí se jakákoli konzulární pomoc stává nejen technicky obtížnou, ale také politicky citlivou.

Češi v Rusku: Kolik jich tam je a kdo je chrání?

Redakce iDNES.cz se pokusila zjistit, kolik českých občanů aktuálně v Rusku žije. Ministerstvo zahraničí však tyto údaje nesdělilo. Je tedy možné, že diplomacie nemá plný přehled o tom, kolik Čechů se v Ruské federaci nachází a v jakém jsou postavení.

Případ Čecha v ruské armádě tak upozorňuje i na problém monitoringu občanů v rizikových oblastech. Přes opakovaná varování zůstávají někteří Češi v Rusku z osobních, rodinných či pracovních důvodů. Rizika, která s tím souvisejí, však nejsou pouze hypotetická – jak ukazuje tento případ.

Závěr: Obyčejný muž, mimořádný případ

Případ Čecha, který vstoupil do ruské armády a teď žádá pomoc vlastního státu, je ukázkou komplexního konfliktu mezi individuálním rozhodnutím a státní odpovědností. Česká diplomacie bude muset postupovat mimořádně obezřetně – a zároveň dát jasný signál, že v době války a rostoucího napětí není neutralita ani neinformovanost omluvou.

Bez ohledu na to, jak se případ vyvine, jedno je jisté: Česká republika bude muset i nadále důsledně chránit své zájmy a občany – a zároveň být připravena čelit i těm nejneočekávanějším výzvám, které dnešní svět přináší.