Německo prosazuje obranu jako klíčovou prioritu rozpočtu EU, odmítá ale navýšení příspěvků

Současně však německá vláda důrazně odmítá jakékoliv navýšení příspěvků členských států do unijní pokladny, která nyní představuje přibližně 1 % HDP EU. „Pro nejbližší budoucnost zůstane rozpočtový manévrovací prostor členských států omezený,“ uvádí dokument. „Neexistuje žádný důvod pro zvyšování národních příspěvků.“

Tento postoj přichází v předstihu před návrhem Evropské komise, který má být zveřejněn v polovině července. Očekává se, že Brusel bude volat po navýšení rozpočtu s ohledem na rostoucí výdajové potřeby – například v oblasti obrany, digitalizace nebo klimatických politik.

Větší efektivita, méně byrokracie

Aby bylo možné přesunout zdroje na nové priority bez navyšování rozpočtu, Berlín navrhuje snížení administrativních výdajů a celkové zjednodušení struktury unijního rozpočtu. Klíčovými prvky této reformy má být zmenšení počtu dotačních programů, vytvoření pružnějších mechanismů pro přerozdělování prostředků a posílení pravomocí Evropské komise v oblasti alokace fondů.

Německo zároveň prosazuje „spravedlivé rozdělení zátěže“ mezi členskými státy a apeluje na snížení dlouhodobě nepoměrných čistých příspěvků některých zemí. Zdůrazňuje, že rozpočet by se měl více zaměřit na investice do infrastruktury, energetické bezpečnosti, digitalizace a strategických technologií – tedy oblastí, které mají vysokou přidanou hodnotu pro celou Unii.

Zachování zemědělství i koheze, ale s důrazem na výsledky

Přestože Německo volá po modernizaci výdajových priorit, současně trvá na zachování dvou tradičních pilířů evropského rozpočtu: společné zemědělské politiky (CAP) a politiky soudržnosti (koheze). CAP by podle Berlína měla zůstat samostatnou rozpočtovou kapitolou, a to s ohledem na její význam pro potravinovou bezpečnost a ochranu klimatu prostřednictvím udržitelného hospodaření.

Kohezní fondy by měly být zachovány, avšak v reformované podobě – více orientované na výsledky, podporující strukturální reformy a efektivnější cílení podpory. Berlín rovněž podporuje pokračování principu podmíněnosti čerpání fondů dodržováním právního státu. Ten už byl uplatněn například vůči Maďarsku a Polsku, kterým byly kvůli porušování unijních hodnot zadrženy miliardy eur.

Odmítnutí společného dluhu, opatrnost ohledně nových příjmů

Jedním z nejkontroverznějších bodů debaty o budoucnosti rozpočtu je otázka společného dluhu. Berlín kategoricky odmítá jakékoliv prodloužení mimořádného fondu ve výši 800 miliard eur, který byl zřízen během pandemie covidu-19. Splácení tohoto dluhu má začít v roce 2028 a podle Komise si vyžádá až 30 miliard eur ročně – tedy přibližně pětinu celého rozpočtu.