Češi podporují obranu České republiky i dobrovolnou vojenskou službu

Z údajů vyplývá, že podpora obrany České republiky není jen slovní deklarací. Češi totiž v masivní většině (81 %) podporují také rozvoj dobrovolné vojenské služby. Tato forma občanského zapojení, která není povinná, ale umožňuje lidem přispět k obranyschopnosti státu, má v české společnosti výrazné zastání.

Podle odborníků právě dobrovolná služba symbolizuje novodobý patriotismus – ochotu pomoci, aniž by byla vynucená. V porovnání s Maďarskem (65 %) nebo Slovenskem (68 %) je český postoj opět nadregionálním průměrem.

Výdaje na obranu: Češi si uvědomují potřebu investic

Další zásadní ukazatel – výdaje na obranu – získal podporu u 74 procent Čechů. I když se v politické debatě často diskutuje o rozpočtových prioritách, mezi občany panuje poměrně jasný názor: obrana státu si zaslouží více financí.

V regionu nás v této otázce předstihuje opět pouze Polsko s 92 procenty souhlasu. Naopak na Slovensku se pro navyšování obranného rozpočtu vyslovilo jen 63 procent obyvatel, což je druhý nejnižší výsledek po Estonsku.

Rozdíly mezi Českem a Slovenskem se prohlubují

Rozdílné postoje mezi Čechy a Slováky se promítají i do vztahu k válce na Ukrajině. Zatímco většina Slováků (52 %) se domnívá, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území ve prospěch míru, v České republice tento názor zastává jen 38 procent respondentů.

V Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku dokonce většina obyvatel věří, že poskytování vojenské pomoci Ukrajině válku jen prodlužuje. V Česku tento názor sdílí 45 procent lidí. To ukazuje, že veřejné mínění v této otázce zůstává rozdělené.

Vnímání hrozeb: Češi jasně ukazují na Rusko a Čínu

Další oblastí, kde průzkum přinesl výrazné rozdíly, je vnímání bezpečnostních hrozeb. V České republice více než polovina obyvatel považuje Rusko a Čínu za hrozbu, zatímco na Slovensku je tento postoj výrazně slabší – Rusko vnímá jako riziko jen 50 % lidí, Čínu dokonce pouze třetina.

Tento rozdíl se dá do určité míry vysvětlit rozdílnou mediální krajinou a historickými vazbami, ale také mírou důvěry v demokratické instituce a mezinárodní partnery, zejména v EU a NATO.

Dezinformace? Češi jsou odolnější

Pozitivní zprávou pro Českou republiku je také fakt, že jen třetina české populace věří dezinformacím a konspiracím. Ve srovnání s jinými zeměmi regionu, kde těmto narativům podléhá více než polovina obyvatel, jde o relativně vysokou míru informační gramotnosti.

Důležitou roli zde hrají mediální vzdělávání, nezávislá žurnalistika i růst kritického myšlení u mladší generace. Češi tak potvrzují svou schopnost čelit nejen vojenským, ale i informačním hrozbám.

EU a NATO stále s vysokou podporou

Přes složitou geopolitickou situaci a narůstající mezinárodní napětí zůstává členství České republiky v EU a NATO silně podporováno. Většina respondentů se staví pozitivně k tomu, že Česko zůstává součástí těchto struktur a že díky nim posiluje svou obranyschopnost i mezinárodní postavení.

Otázka případného vstupu Ukrajiny do EU však zůstává kontroverzní – méně než polovina dotázaných v regionu věří, že by Ukrajina v EU přinesla jejich zemi ekonomický prospěch.