Vyšetřování spojené se Správou železnic a jejími veřejnými soutěžemi se po měsících policejního prověřování posunulo do další fáze. Národní centrála proti organizovanému zločinu zahájila trestní stíhání pěti osob kvůli podezření ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Podle informací Radiožurnálu patří mezi obviněné také bývalý generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Informaci zveřejnil 7. srpna 2026 dozorující státní zástupce Tomáš Kučera z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Zahájení trestního stíhání však samo o sobě neznamená, že některý z obviněných trestný čin spáchal. O případné vině může pravomocně rozhodnout až soud.
Co policie pěti lidem klade za vinu
Podle vyjádření státního zástupce vydala NCOZ usnesení o zahájení trestního stíhání pěti osob pro trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Jednání má souviset s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic.
Trestní zákoník pod tímto ustanovením míří například na situaci, kdy někdo v úmyslu způsobit škodu nebo získat prospěch zajistí určitému soutěžiteli či dodavateli výhodnější podmínky na úkor ostatních účastníků.
Z dosavadních informací Radiožurnálu vyplývá, že aktuální trestní stíhání souvisí s finanční pohledávkou, na kterou byla vypsána veřejná soutěž. To je podstatný detail – současné obvinění proto nelze automaticky vztahovat ke všem velkým železničním stavbám a tendrům, o které se policisté v minulosti zajímali.
Co podle vás nejlépe ukazují podobné průzkumy během válečného stavu?
Mezi obviněnými má být Jiří Svoboda
Radiožurnál uvedl, že jedním z pětice obviněných je bývalý generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Serveru Odkryto.cz měl v reakci na zprávu o obvinění stručně napsat, že „nemá slov“.
Svoboda vedl Správu železnic do prosince 2025. Správní rada jej odvolala v době, kdy policie prověřovala některé zakázky organizace. Novým generálním ředitelem byl následně jmenován bývalý šéf ČD Cargo Tomáš Tóth, který se funkce ujal v únoru 2026.
Zásah začal už na podzim 2025
Případ se dostal do širšího povědomí už v listopadu 2025, kdy kriminalisté zasahovali v sídle Správy železnic i Ředitelství silnic a dálnic. V té době ještě nikoho neobvinili a zajišťovali mimo jiné dokumentaci související s prověřovanými tendry.
Velkou pozornost následně vyvolala domovní prohlídka u Jiřího Svobody. Podle informací médií u něj kriminalisté nalezli více než 80 milionů korun v hotovosti, a to v české i zahraniční měně. Svoboda původ peněz vysvětloval dlouhodobými rodinnými úsporami a majetkem svých předků.
Je důležité dodat, že ze zveřejněných informací nelze samotnou nalezenou hotovost označovat za výnos trestné činnosti ani z ní vyvozovat vinu jejího vlastníka. Jde o okolnost, která se objevila v souvislosti s vyšetřováním, její právní význam musí určit orgány činné v trestním řízení.
Policie se dříve zajímala také o miliardové železniční projekty
V širším prověřování se podle médií objevovaly také zakázky spojené například s brněnským železničním uzlem nebo rekonstrukcí železničního uzlu v Pardubicích. Pardubická modernizace podle zveřejněných údajů vyšla téměř na sedm miliard korun bez DPH a trvala přibližně čtyři roky.
Kriminalisté se při zásahu v roce 2025 zabývali rovněž některými zakázkami Ředitelství silnic a dálnic, včetně okolností tendru týkajícího se D3 na Českobudějovicku. Podle zveřejněných informací však zakázky ŘSD nejsou součástí nynějšího obvinění pěti osob.
Toto rozlišení je důležité. Policejní prověřování může zahrnovat velké množství dokumentů, zakázek a osob, zatímco trestní stíhání se může týkat pouze konkrétního skutku.
Správa železnic hospodaří s desítkami miliard korun
Význam případu nespočívá jen v tom, kdo je mezi obviněnými. Správa železnic patří k největším veřejným investorům v České republice. Stará se o železniční infrastrukturu, nádraží a provozuschopnost tratí a současně zadává rozsáhlé stavební a technologické zakázky.
Jen v roce 2026 má Správa železnic k dispozici rekordních 72,2 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Z toho přibližně 20 miliard korun připadá na údržbu tratí.
Právě rozsah těchto veřejných peněz ukazuje, proč jsou transparentnost, dostatečná konkurence dodavatelů a kontrola zadávacích podmínek tak důležité. I relativně malé procento z ceny rozsáhlého infrastrukturního projektu může představovat desítky či stovky milionů korun.
Problémem může být také omezená konkurence
Debata o železničních tendrech přitom nezačala až nynějším obviněním. Současný šéf Správy železnic Tomáš Tóth letos při debatě o velkých zakázkách upozornil, že „v těch velkých výběrových řízení nebylo vždy mnoho dodavatelů“. Omezená konkurence podle něj nemusela automaticky vést k nejnižším nabídkovým cenám.
Česká televize například popsala diskusi kolem soutěží na evropský zabezpečovací systém ETCS, kde se řešily podmínky účasti zahraničních společností a schopnost Správy železnic přilákat více konkurentů. Tóth uvedl, že právě v této oblasti organizace vidí prostor ke zlepšení.
To přináší širší otázku, která přesahuje současné trestní řízení: Jak nastavit miliardové veřejné zakázky tak, aby stát získával skutečně konkurenční nabídky, ale zároveň nesnižoval technické a bezpečnostní požadavky?
Co bude následovat
Zahájením trestního stíhání vyšetřování nekončí. Policie bude dál shromažďovat a vyhodnocovat důkazy a obvinění mají možnost využívat své zákonné prostředky obhajoby. Teprve další průběh řízení ukáže, zda státní zástupce případ předloží soudu.
Pro veřejnost bude zásadní především to, zda vyšetřovatelé zveřejní konkrétnější informace o mechanismu údajného zvýhodnění v soutěži a o roli jednotlivých obviněných.
Případ je zároveň připomínkou, jak citlivou oblastí jsou veřejné zakázky v dopravní infrastruktuře. Když stát prostřednictvím jediné organizace hospodaří s více než 72 miliardami korun ročně, kvalita soutěží není pouze administrativní záležitostí. Ovlivňuje cenu staveb, tempo modernizace železnice i důvěru veřejnosti v to, že miliardy z veřejných rozpočtů jsou vynakládány účelně.
Diskuse
0 komentářů