Český politik Jindřich Rajchl zveřejnil na Facebooku rozsáhlý příspěvek, v němž tvrdí, že ve skutečnosti Ukrajincům „upřímně fandí“. Následující část textu je však postavena především na tvrdé kritice ukrajinské vlády, mobilizace, uprchlíků žijících v Evropské unii a pokračující finanční i vojenské podpory napadené země.
Rajchl volá po ukončení sociálních dávek, zastavení pomoci Kyjevu a co nejrychlejším návratu Ukrajinců do vlasti. Ukrajinské vedení současně označuje za „nacistické“ a „zločinné“.
Takto závažná obvinění je ale nutné oddělit od politické rétoriky a porovnat je s dostupnými údaji.
Rajchlův příspěvek stojí na obráceném významu slova „fandit“
Hlavním rétorickým prvkem příspěvku je opakování věty, že Rajchl Ukrajincům „fandí“. Ve skutečnosti jim přeje, aby se vzbouřili proti mobilizaci, svrhli současné politické vedení, odmítli podporu Západu a vrátili se z evropských zemí domů.
Nejde tedy o podporu Ukrajinců v běžném smyslu slova, ale o podporu konkrétního politického scénáře, který Rajchl považuje za správný.
Měly by být tresty za dopravní přestupky přísnější?
Taková formulace umožňuje autorovi odmítnout obvinění z nepřátelství vůči Ukrajincům, a současně vůči nim prosazovat výrazně restriktivnější postup.
Dochází na Ukrajině k násilnostem při mobilizaci?
Jednou z nejcitlivějších částí Rajchlova textu je tvrzení o „pouličním lovu vojenských odvodových komand“.
Ukrajina skutečně provádí rozsáhlou mobilizaci, protože se od února 2022 brání ruské invazi. Na sociálních sítích se objevila videa ukazující konflikty mezi pracovníky náborových středisek a civilisty. Některé případy zahrnovaly nepřiměřené násilí, nezákonné zadržování nebo překročení pravomocí.
Problém nepopírají ani ukrajinské instituce. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec sleduje možné porušování práv občanů i pracovníků náborových center během mobilizačních opatření. Zveřejněné materiály úřadu uvádějí rovněž konkrétní případy, kdy příslušníci náborových orgánů překročili své pravomoci.
Z jednotlivých nezákonných incidentů však nelze automaticky vyvozovat, že celý ukrajinský mobilizační systém funguje jako organizovaný „lov lidí“. Přesnější je říci, že mobilizace vyvolává značné společenské napětí a že při jejím provádění dochází také k porušování práv.
Je vláda Volodymyra Zelenského nacistická?
Rajchl označil okolí ukrajinského prezidenta za „nacistickou sebranku“. Pro takové označení však nejsou k dispozici důvěryhodné důkazy.
Volodymyr Zelenskyj zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v dubnu 2019. Volební proces sledovala mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Pozorovatelé sice upozorňovali na některé nedostatky volebního prostředí, volby ale proběhly jako soutěž více kandidátů a jejich výsledek vznikl hlasováním občanů.
Na Ukrajině existují nacionalistická a krajně pravicová uskupení. Stejně jako v dalších evropských zemích však samotná existence radikálních skupin neznamená, že stát jako celek ovládá nacistický režim.
Slovo „nacistický“ zde plní především funkci krajně emotivní politické nálepky. Má vyvolat morální odsouzení protivníka, nikoliv přesně popsat podobu ukrajinského politického systému.
Korupce na Ukrajině je reálný problém
V jedné oblasti se Rajchl dotýká skutečného a dlouhodobě doloženého problému: korupce.
Podle Indexu vnímání korupce za rok 2025 získala Ukrajina 36 bodů ze 100 a umístila se na 104. místě ze 182 hodnocených zemí. Vyšší počet bodů znamená nižší vnímanou míru korupce. Výsledek tedy ukazuje, že korupční rizika zůstávají na Ukrajině vážná.
Také Evropská komise upozornila, že některé legislativní změny v roce 2025 mohly oslabit specializované protikorupční instituce. Změny byly následně rychle zvráceny, ale Komise zdůraznila, že Ukrajina se musí vyhnout krokům, které by protikorupční reformy oslabovaly.
To však samo o sobě nedokazuje Rajchlovo tvrzení o systematickém rozkrádání veškeré zahraniční pomoci.
Zahraniční pomoc není jen balík peněz předaný Zelenskému
Ve veřejné debatě se často vytváří dojem, že evropské nebo americké vlády posílají miliardy přímo na účet ukrajinského prezidenta. Ve skutečnosti má pomoc různé podoby.
Část vojenské pomoci tvoří zbraně, munice, výcvik nebo peníze určené na doplnění zásob dárcovských zemí. Další prostředky procházejí přes mezinárodní organizace a slouží například k vyplácení mezd zdravotníků, učitelů nebo pracovníků státní správy.
Americký kontrolní úřad GAO uvedl, že přímá rozpočtová podpora byla poskytována přes Světovou banku a podléhala kontrolním mechanismům. Kontroly odhalily také nesrovnalosti a vedly k rozšíření prověřování některých plateb. GAO zároveň upozornil, že změny v americkém systému zahraniční pomoci během roku 2025 část kontrolních kapacit oslabily.
Správný závěr tedy není, že riziko zneužití neexistuje. Přesnější je říci, že při tak rozsáhlém toku prostředků korupční riziko existuje, ale fungují také kontroly, audity a podmínky pro čerpání peněz.
Proč se na Ukrajině nekonaly prezidentské volby?
Rajchl Ukrajincům přeje, aby si zvolili nového prezidenta. Řádné prezidentské volby se měly konat v roce 2024, země však od začátku rozsáhlé ruské invaze funguje ve válečném stavu.
Ukrajinské právo během válečného stavu omezuje pořádání celostátních voleb. Praktickým problémem by navíc byla účast vojáků na frontě, milionů občanů žijících v zahraničí a obyvatel území okupovaných Ruskem.
Odložení voleb lze legitimně kritizovat a diskutovat o něm. Samotný fakt, že se během probíhající války volby nekonaly, však ještě nedokazuje existenci diktatury nebo nelegitimního režimu.
Dostávají ukrajinští uprchlíci v Česku příliš štědré dávky?
Rajchl píše o čtyřech letech „eurounijního rozmazlování prostřednictvím štědrých sociálních dávek“. Dostupná česká data však ukazují složitější obraz.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí začaly od roku 2024 příjmy českého rozpočtu spojené s uprchlíky převyšovat výdaje na jejich podporu. V prvním čtvrtletí roku 2025 byly modelované příjmy téměř dvojnásobné oproti výdajům a bilance skončila přibližně 3,1 miliardy korun v plusu.
Ve třetím čtvrtletí roku 2025 dosáhly podle ministerstva příjmy 8,2 miliardy korun, zatímco výdaje činily 3,9 miliardy. Rozdíl tak představoval 4,3 miliardy korun ve prospěch státního rozpočtu. Hlavním důvodem je rostoucí zaměstnanost lidí s dočasnou ochranou a jejich odvody na daních a pojistném.
Tato čísla pocházejí z vládních modelů a je namístě diskutovat o jejich metodice. Nepodporují však obecnou představu, že všichni Ukrajinci pouze pobírají dávky a ekonomicky České republice nic nepřinášejí.
Kriminalita se má posuzovat podle činů, ne podle národnosti
Rajchl žádá „důsledný monitoring“ trestných činů Ukrajinců. Každý trestný čin má být samozřejmě vyšetřen bez ohledu na státní příslušnost pachatele.
Problematické je však vytváření dojmu, že příslušnost k určité národnosti sama o sobě představuje bezpečnostní riziko.
V Česku žilo na konci roku 2025 podle Ministerstva vnitra přibližně 613 tisíc občanů Ukrajiny, včetně lidí s různými druhy pobytu. Jde tedy o velmi početnou a sociálně různorodou skupinu.
Absolutní počet trestných činů bez přepočtu na velikost populace, věkovou strukturu, pohlaví a sociální situaci nemůže spolehlivě ukázat, zda je určitá skupina skutečně kriminálnější.
Například mezi statisíci lidí lze očekávat jednotlivé pachatele závažných činů. Stejně nepravdivé by však bylo z jejich jednání vyvozovat kolektivní vinu celé komunity.
Návrat uprchlíků nelze jednoduše „urychleně umožnit“
Představa, že se stovky tisíc lidí okamžitě vrátí a začnou obnovovat Ukrajinu, přehlíží jejich rozdílné životní situace.
Někteří pocházejí z relativně bezpečnějších částí země. Jiní přišli o domov nebo žili na územích, která jsou okupována, zaminována či zničena. Část rodin má děti zapojené do českých škol a někteří lidé již v Česku několik let pracují.
Dobrovolný návrat bude pro obnovu Ukrajiny důležitý. Musí však záviset na bezpečnostní situaci, dostupnosti bydlení, pracovních příležitostech a rozhodnutí samotných uprchlíků.
Nucený nebo politicky vynucovaný návrat do aktivní válečné zóny by byl nejen lidsky problematický, ale mohl by narazit také na závazky vyplývající z evropského a mezinárodního práva.
Rajchl otevírá legitimní otázky, ale používá zavádějící odpovědi
Debata o kontrole zahraniční pomoci, délce dočasné ochrany, integraci uprchlíků, korupci i ukrajinské mobilizaci je legitimní. Demokratická společnost by se těmto tématům neměla vyhýbat.
Rajchlův příspěvek je však staví do rámce, v němž jsou Ukrajinci líčeni jako privilegovaná skupina, ukrajinská vláda jako nacistický režim a zahraniční pomoc jako zdroj systematického obohacování politických elit.
Dostupná data potvrzují některé dílčí problémy: korupci, excesy při mobilizaci nebo potřebu důsledněji kontrolovat finanční pomoc. Nepotvrzují ale celkový obraz Ukrajiny a Ukrajinců, který příspěvek vytváří.
Největším nedostatkem podobných politických sdělení není samotná kritika. Je jím způsob, kdy se skutečný problém rozšíří na celou skupinu obyvatel a následně se použije jako argument pro kolektivní omezení jejich práv nebo podpory.
Čtenář by proto měl rozlišovat mezi ověřitelným faktem, politickým názorem a emotivní nálepkou. Právě jejich smíchání totiž dává podobným příspěvkům sílu – a současně může výrazně zkreslovat realitu.
Diskuse
0 komentářů