Babiš našel recept, jak ušetřit 10 milionů korun ročně. Zdechovský: Fakt katastrofa! Nemehla!

Síť regionálních Eurocenter, která více než dvě desetiletí přibližovala českým občanům fungování Evropské unie, čeká konec v dosavadní podobě. Vláda v pondělí 17. srpna 2026 schválila změnu systému komunikace o evropských záležitostech a Eurocentra mají přestat fungovat k 1. lednu 2027. Premiér Andrej Babiš krok zdůvodňuje především úsporami a přesunem komunikace do digitálního prostředí.

Rozhodnutí ale není jen technickou reorganizací několika kanceláří. Otevírá širší otázku: potřebuje stát v době sociálních sítí regionální místa, kde lidé dostávají informace o EU osobně, nebo lze stejnou službu levněji poskytovat přes internet?

Právě odpověď na tuto otázku rozděluje zastánce rušení Eurocenter a jejich kritiky.

Babiš: Kamenné pobočky už nejsou potřeba

Podle vlády vznikal dosavadní systém komunikace v úplně jiné době, krátce po vstupu České republiky do Evropské unie. Základem je vládní usnesení z roku 2005, přičemž zásadnější modernizací prošla komunikační strategie v roce 2015.

Premiér Andrej Babiš po jednání kabinetu uvedl, že stát díky zrušení Eurocenter ušetří přibližně 10 milionů korun ročně.

„Ušetříme tím 10 milionů korun ročně,“ uvedl premiér při vysvětlování rozhodnutí. Podle něj už není nutné udržovat kamenné pracoviště v každém regionu v době, kdy značná část komunikace probíhá elektronicky.

Úřad vlády chce nově klást výraznější důraz na online komunikaci, sociální sítě, aktuální evropská témata a efektivnější využívání veřejných peněz. Konkrétní podoba nového systému však zatím dokončena není. Novou koncepci má vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha předložit do 7. prosince 2026, aby ji kabinet mohl schválit ještě před koncem roku.

Co vlastně Eurocentra dělala?

Při debatě o úsporách snadno zapadne, že nešlo pouze o kanceláře s informačními letáky.

Oficiální portál DotaceEU popisuje Eurocentra jako místa poskytující informace o Evropské unii a evropských fondech. Lidé se na jejich pracovníky mohli obracet také s otázkami týkajícími se studia, práce či cestování v evropských zemích. Součástí činnosti byly veřejné debaty, semináře a konzultace.

Úřad vlády ještě na začátku roku 2026 vyzdvihoval především regionální rozměr celé sítě. Eurocentra spolupracovala s kraji, univerzitami, profesními organizacemi či neziskovým sektorem a jejich koordinátoři bezplatně přednášeli na základních a středních školách.

Podle údajů zveřejněných Českým rozhlasem se napříč republikou konalo přibližně 1 300 akcí Eurocenter ročně, mimo jiné ve školách, knihovnách a na univerzitách.

To je podstatný detail. V debatě tedy proti sobě nestojí pouze „úřady versus internet“, ale také osobní regionální práce versus digitální dosah.

10 milionů proti 1 300 akcím. Co čísla skutečně říkají?

Na první pohled je možné postavit proti sobě dvě výrazná čísla: plánovanou roční úsporu 10 milionů korun a přibližně 1 300 pořádaných akcí.

Jednoduché vydělení by znamenalo zhruba 7 700 korun na jednu akci. Takový výpočet je však pouze ilustrativní a nelze ho považovat za skutečnou cenu jedné přednášky či debaty. Do nákladů vstupují mzdy, kanceláře a další služby a pracovníci zároveň poskytují konzultace či informační servis mimo samotné akce. Vládou oznámená úspora navíc automaticky neříká, kolik bude stát systém, který Eurocentra nahradí.

A právě zde se nachází jedna z hlavních nezodpovězených otázek celé reformy.

Pokud stát skutečně dokáže za méně peněz oslovit online násobně větší množství lidí a nabídnout jim stejně kvalitní informace, může jít o logickou modernizaci. Jestliže však digitální komunikace nahradí pouze část regionálních služeb, může desetimilionová úspora znamenat současně omezení kontaktu se školami a místními institucemi.

Proč vláda sází na sociální sítě

Náměstkyně pro evropské záležitosti Milena Hrdinková argumentuje tím, že kamenné pobočky zaměřené především na fyzické akce už neodpovídají způsobu komunikace v roce 2026. Úřad vlády očekává od sociálních sítí výrazně větší dosah než od klasických přednášek a regionálních akcí.

Taková úvaha má svou logiku. Jeden příspěvek nebo video může během krátké doby vidět mnohem více lidí než přednášku ve školní třídě.

Dosah ale není totéž co účinek.

Student, který se může přednášejícího přímo zeptat například na program Erasmus, práci v jiné členské zemi nebo fungování Evropského parlamentu, dostává jiný typ služby než uživatel, kterému mezi dvěma videi na sociální síti projede státní příspěvek o Evropské unii.

Budoucí koncepce proto bude muset ukázat nejen to, kolik lidí stát online obsahem osloví, ale také zda jim dokáže nabídnout praktické informace ve srovnatelné kvalitě.

Češi mají k EU stále rezervovaný vztah

Debata o způsobu informování není bez významu ani kvůli postoji české veřejnosti k Evropské unii.

Podzimní průzkum Eurobarometr, jehož sběr dat proběhl od 6. do 30. listopadu 2025, zahrnoval 26 453 respondentů v EU, z toho 1 064 v České republice. Podle zveřejněných výsledků považovalo členství Česka v EU za „dobrou věc“ 40 procent českých respondentů, zatímco 41 procent jej hodnotilo neutrálně – jako ani dobré, ani špatné.

Současně 76 procent českých respondentů souhlasilo s názorem, že členské země EU by měly být jednotnější při řešení současných výzev a Unie by měla mít silnější hlas ve světě.

Výsledky ukazují poměrně složitý obraz: česká veřejnost nemusí být jednoznačně nadšená z evropské integrace, zároveň ale v řadě oblastí podporuje společný evropský postup.

Právě proto může být kvalita komunikace důležitější než její ideologické zabarvení.

Kritici se obávají ztráty kontaktů v regionech

Zaměstnanci Eurocenter upozorňují zejména na něco, co se obtížně převádí do rozpočtové tabulky: kontakty budované dlouhé roky.

Koordinátor libereckého Eurocentra Martin Fišer například popsal, že během patnácti let navštívil stovky škol. Podle něj se regionální síť postupně propojila se školami, knihovnami, univerzitami, městy a dalšími institucemi. Zrušení kanceláří tak podle kritiků neznamená pouze zánik pracovních míst, ale také přerušení části těchto vztahů.

Kriticky reagoval také bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský, který na sociální síti X použil v souvislosti s postupem vedení Úřadu vlády výraz „spálená zem“.

Politicky vyhrocené reakce však samy o sobě neodpovídají na klíčovou otázku: byla Eurocentra vzhledem ke svým výsledkům efektivní?

Právě přesné porovnání jejich nákladů, počtu osobních konzultací, návštěvnosti akcí a skutečného dopadu zatím ve veřejně prezentovaných argumentech vlády chybí. Český rozhlas před samotným rozhodnutím uvedl, že Úřad vlády na dotaz týkající se přesných provozních nákladů Eurocenter neodpověděl.

Eurocentra nejsou totéž co Europe Direct

Zrušení Eurocenter navíc neznamená, že z českých regionů úplně zmizí všechna informační místa týkající se Evropské unie.

Vedle nich existuje síť Europe Direct, která je napojena přímo na Evropskou komisi. Jde o odlišný systém: zatímco Eurocentra představovala nástroj českého státu pro komunikaci evropské politiky, Europe Direct je informační síť EU.

Podle Českého rozhlasu mají centra Europe Direct v Česku na období 2026 až 2030 rozpočet přibližně 14,1 milionu korun, přičemž většinu financování zajišťuje Evropská komise. V některých městech jsou však jejich pracoviště prostorově propojena s Eurocentry, takže změna může zasáhnout i jejich praktické fungování.

Skutečný test přijde až v roce 2027

Spor o Eurocentra lze snadno zredukovat na politický souboj mezi zastánci a kritiky Evropské unie. Ve skutečnosti je ale zajímavější jiná otázka: dokáže stát měřit, co občané za své peníze skutečně dostávají?

Deset milionů korun ročně není v celkovém státním rozpočtu zásadní částka, ale princip efektivního hospodaření platí i u menších výdajů. Jestli mohou být stejné nebo lepší služby poskytovány levněji, je změna obhajitelná.

Stejně legitimní je však požadavek, aby stát před zrušením fungující regionální infrastruktury dokázal doložit, čím ji nahradí a podle jakých ukazatelů bude nový systém úspěšnější.

Od 1. ledna 2027 tak nezačne pouze období bez dosavadních Eurocenter. Začne také praktický test vládního tvrzení, že digitální komunikace dokáže regionální síť nahradit levněji a efektivněji.

Klíčová fakta

• Eurocentra mají v dosavadní podobě skončit 1. ledna 2027.
• Premiér Andrej Babiš očekává úsporu přibližně 10 milionů korun ročně.
• Síť pořádá přibližně 1 300 akcí ročně.
• Nová komunikace se má více přesunout na internet a sociální sítě.
• Novou koncepci má Úřad vlády připravit do 7. prosince 2026.