◉ Andrej Babiš oznámil plán, jak se vyhnout střetu zájmů a předat Agrofert do svěřenského fondu.
◉ Zástupci koalice i opozice jeho krok ocenili, ale varují před možným skrytým vlivem.
◉ Opozice upozorňuje, že stále není jasné, kdo bude správce fondu a jak bude řešení dohlíženo.
◉ Babišova rozhodnutí označili někteří politici za státnická, jiní je považují za nedostatečná.
Střet zájmů Andreje Babiše opět hýbe politickou scénou. Předseda hnutí ANO oznámil, že se vzdá Agrofertu, aby předešel možnému střetu zájmů, a jeho krok ocenili i zástupci budoucí vládní koalice. Přesto se ozývají hlasy, že samotné předání holdingu do fondu nestačí. Mnozí politici upozorňují, že je třeba pečlivě sledovat, zda Babiš skutečně nezůstane ve stínu vlivu. Jaké konkrétní výhrady k jeho plánu zazněly? A proč někteří považují jeho řešení za pouhou formálnost?
Babišův střet zájmů pod drobnohledem
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát se přímého vlivu nad holdingem Agrofert, aby předešel konfliktu zájmů v souvislosti se svým možným jmenováním premiérem. Jeho krok ocenili někteří zástupci koalice, včetně Evě Decroix (ODS), která ale varuje, že „vliv nesmí přetrvávat skrytě“.
„Představené podmínky se jeví rámcově odpovídající zákonu, ale klíčové je jejich skutečné naplnění,“ uvedla Decroix. Podle ní je třeba, aby Babiš neudržoval vliv prostřednictvím kreativních mechanismů, například oceněním podle budoucích zisků.
Detaily plánu zůstávají nejasné
Kritické hlasy přicházejí i z ODS. Renata Zajíčková upozornila, že zatím není jasné, kdo bude správce fondu ani kdo nad ním bude vykonávat dohled. Zmínila i možnou snahu vznikající koalice chránit lídry ANO a SPD před trestním stíháním.
„To je velmi špatný signál pro veřejnost i pro zahraničí,“ uvedla Zajíčková.
Také Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) varoval, že Babiš vlastní další společnosti jako Hartenberg Holding a SynBiol, kde může docházet ke střetu zájmů například v oblasti zdravotnictví či daňových úlev. Podle něj je nutné, aby řešení bylo plně v souladu s českými zákony.
Opozice i koalice žádají důsledný dohled
Zdeněk Hřib (Piráti) podotkl, že svěřenský fond není v Česku právně definován tak, aby byl skutečně „slepý“. Podle něj bude Babiš i nadále vědět, co fond obsahuje, a tím i nepřímo ovlivňovat rozhodnutí. „Jediným čistým řešením by byl prodej Agrofertu,“ zdůraznil.
Podobně skeptický je Michal Kučera (TOP 09), který sice Babišův krok označil za dobrý začátek, ale upozornil, že může jít jen o formální řešení.
„Státnický krok“ nebo jen kulisy?
Naopak Tomio Okamura (SPD) a Radek Koten považují Babišův návrh za dostatečný. Okamura jej označil za „nadstandardní řešení“ a připomněl, že fond může být vytvořen i mimo Českou republiku, pokud neporušuje zákony.
„Jedná se o dvojitý slepý fond, což je nad rámec běžného přístupu,“ uvedl Okamura.
Podporu vyjádřil i Boris Šťastný (Motoristé), který krok šéfa ANO označil za „bezprecedentní“ a „státnický“. „Smekám klobouk,“ vzkázal. Podobně se vyjádřil i Karel Havlíček, který mluví o „zásadním rozhodnutí“.