„Na slovenské politické scéně neexistuje ani nejmenší shoda ohledně obsahu Vašeho dopisu, a mimořádně negativní postoje vyjadřují také zástupci podnikatelů. Je paradoxní, že ani opoziční strany, které jinak podporují odklon od ruského plynu, se s návrhem neztotožňují,“ píše Fico.
Zásadním problémem je podle premiéra nekonkrétnost navržených garancí, které mají být jakýmsi politickým štítem proti rizikům, jimž by Slovensko čelilo při energetickém odstřižení od Ruska. „Považoval bych za směšné, kdybych měl být já osobně zodpovědný za přijetí takových garancí,“ uvedl.
REPowerEU jako hrozba pro střední Evropu?
Program REPowerEU, který Evropská komise představila v roce 2022 jako odpověď na ruskou agresi a energetické vydírání, má ambiciózní cíl – do konce roku 2027 zcela ukončit závislost na ruských fosilních palivech. Tento plán však podle slovenské vlády hrubě ignoruje specifika regionů, které jsou na ruském plynu existenčně závislé.
„Slovenská republika nikdy REPowerEU nepodpoří,“ prohlásil premiér Fico. „Tento návrh ohrožuje domácnosti, průmysl a snižuje konkurenceschopnost celé Unie. EK tímto krokem překračuje svůj mandát.“
Slovensko dlouhodobě čelí výzvám spojeným s diverzifikací energetických zdrojů. Naprostá většina slovenské infrastruktury je nastavena na ruský plyn a jaderné palivo. Jeho náhrada by si vyžádala roky příprav a obrovské investice, které zatím nejsou realisticky vyčíslené, natož zajištěné.
SNS varuje před energetickým kolapsem
Slovenskou vládní pozici podpořila i koaliční Slovenská národní strana (SNS). Její předseda a místopředseda Národní rady SR Andrej Danko prohlásil, že pokud se Slovensko po roce 2028 zcela odřízne od ruského plynu, dojde k trojnásobnému nárůstu cen energií.
„Nechci být špatný prorok, ale pokud se odpojíme od ruského plynu, od roku 2028 budeme platit trojnásobek – nejen za plyn, ale i za elektřinu,“ varoval Danko. Dodal, že plyn je zásadní stabilizační zdroj i pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné elektrárny, které vyžadují záložní kapacity kvůli své nestabilitě.
Danko také upozornil, že jaderná energetika bez ruského paliva je jen iluze: „Atomové elektrárny bez ruského paliva, to jsou rozprávky.“
18. sankční balík: Co obsahuje?
Osmnáctý balíček sankcí, který předložila Evropská komise 10. června 2025, má být nejtvrdší od začátku konfliktu na Ukrajině. Obsahuje:
- snížení cenového stropu na ruskou ropu,
- zákaz obchodování s firmami napojenými na plynovody Nord Stream 1 a 2,
- finanční postihy bankám, které pomáhají obcházet stávající sankce,
- a cílená opatření proti vojenskému a energetickému sektoru Ruské federace.
Slovensko však tvrdí, že přijetí takto nastavených sankcí bez adekvátní energetické náhrady představuje vážné riziko pro stabilitu vnitřního trhu EU.
Fico žádá čas, Brusel tlačí
V dopise von der Leyenové premiér Fico požádal o odklad hlasování o sankčním balíčku, dokud nebude dosaženo shody ohledně rizik spojených s REPowerEU.
„Žádám, aby následující dny byly využity k dialogu mezi slovenskou vládou a Evropskou komisí, a to zejména s cílem objasnit závazky, které EK deklaruje ve svém dopise ze dne 15. července 2025. Do té doby Slovensko požaduje odklad hlasování,“ uvedl Fico.
Evropská komise zatím na slovenské požadavky veřejně nereagovala. Zdroje z diplomatického prostředí nicméně připouštějí, že Slovensko nyní drží klíč k osudu celého balíčku – a tím i k dalšímu směřování sankční politiky EU.
Rozkol nebo nový kompromis?
Celý spor odhaluje hlubší rozkol uvnitř Evropské unie. Zatímco některé členské státy volají po maximálním tlaku na Moskvu a úplném odstřižení od ruských surovin, jiné – jako Slovensko nebo Maďarsko – upozorňují na praktické důsledky příliš rychlého energetického přechodu.
Fico tak není pouze osamoceným vetujícím, ale hlasem určité části střední Evropy, která se obává, že zelená transformace a protiruské sankce jsou vedeny příliš technokraticky, bez ohledu na ekonomickou realitu.
Závěr: Evropa na rozcestí
Rozhodnutí slovenské vlády vetovat 18. sankční balíček vyvolává otázky o jednotě Evropské unie v klíčových geopolitických otázkách. Je ochota chránit energetickou stabilitu důkazem zodpovědnosti, nebo selháním solidarity?
Zatímco Brusel naléhá na jednotný postoj proti ruské agresi, Slovensko trvá na tom, že žádná strategie nesmí ohrozit vlastní občany a průmysl. Kompromis zatím v nedohlednu.
Jedno je ale jisté: Fico opět ukázal, že se nebojí postavit proti hlavnímu proudu evropské politiky – a jeho veto může ovlivnit budoucnost celé Unie.
