Německý kancléř Friedrich Merz podmínil souhlas Berlína s novým sedmiletým rozpočtem Evropské unie dohodou o další finanční pomoci Ukrajině. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi požaduje, aby se na financování Kyjeva spravedlivě podílely všechny členské státy. Ukrajině má v roce 2027 chybět přibližně 70 miliard eur, přičemž Unie plánuje zajistit zhruba 45 miliard. Mezi zeměmi, které odmítají zapojení do další společné pomoci, je také Slovensko.
Jednání o budoucnosti evropských financí dostala nový politický rozměr. Kancléř jedné z ekonomicky nejsilnějších zemí Evropské unie spojil podporu finančního plánu na období 2028 až 2034 s vyřešením problémů ukrajinského financování. Bez společné dohody o pomoci Kyjevu není Německo připraveno nový víceletý rozpočet podpořit. Nejde přitom o již uskutečněné zablokování, ale o podmínku, kterou Berlín stanovil před dalšími jednáními.
Podrobnosti přinesly Financial Times a Euronews, které informovaly o Merzově dopise adresovaném Antóniu Costovi. Kancléř v něm označuje spravedlivé rozdělení nákladů mezi členské země za předpoklad řešení ukrajinského finančního deficitu. Zároveň požaduje, aby se pomoc nestala pouze jednorázovým opatřením, ale aby měla předvídatelnou perspektivu také po roce 2027. Podporu Ukrajiny považuje za otázku společné evropské bezpečnosti.
Anketa: Mělo by být schválení budoucího rozpočtu EU podmíněno další společnou finanční pomocí Ukrajině?
Ukrajině má chybět 70 miliard eur. Unie hledá další peníze
Podle odhadů zmiňovaných v evropských jednáních má ukrajinskému rozpočtu v roce 2027 chybět přibližně 70 miliard eur. Evropská unie chce pokrýt zhruba dvě třetiny této částky, tedy přibližně 45 miliard eur. Přesný způsob poskytnutí dalších financí však zatím nebyl definitivně dohodnut. Mezi diskutovanými možnostmi je také nové společné zadlužení členských států.
Situaci komplikuje skutečnost, že Evropa již schválila rozsáhlý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Tento program je financován společnými výpůjčkami 24 členských zemí. Slovensko, Maďarsko a Česká republika si při jeho schvalování zajistily výjimku z účasti na finančních závazcích. Nových 45 miliard eur, o kterých se nyní jedná, představuje dodatečnou potřebu nad rámec dosavadního programu.
Merz zároveň upozorňuje na náklady spojené s úroky z již přijatých finančních závazků. Také jejich financování bude nutné v dalších letech vyřešit, protože půjčky nepřinášejí pouze okamžitý příliv peněz, ale i budoucí výdaje. Diskuse se tak netýká jen částky potřebné pro příští rok, ale také dlouhodobé schopnosti Unie podporovat Ukrajinu. Právě proto kancléř prosazuje propojení současné pomoci s plánováním víceletého rozpočtu.
Slovensko další půjčku odmítá. Fico před podobným postupem varoval
Mezi členskými zeměmi nepanuje shoda na tom, kdo má novou pomoc financovat. Slovensko, Maďarsko a Česká republika dávají najevo, že se chtějí vyhnout účasti na dalším společném dluhu. K této skupině se podle dostupných informací může připojit také Bulharsko. Není proto jisté, zda se podaří prosadit model, v němž se na novém závazku budou podílet všechny členské státy.
Zobrazit zvyšok textu aj na této stránce
Slovenský premiér Robert Fico se proti propojení další půjčky Ukrajině s rozpočtovými jednáními vyjádřil již v říjnu. Podle zprávy agentury TASR z 15. října 2026 upozornil, že Slovensko se na plánované další půjčce nebude podílet a bude prosazovat výjimku. Podmiňování podpory rozpočtových požadavků jednotlivých zemí jejich účastí na financování Kyjeva označil za velmi nebezpečné. Merzův postoj tak přichází do přímého rozporu s pozicí, kterou Bratislava již dříve veřejně deklarovala.
Na druhé straně stojí státy, které požadují rovnoměrnější rozdělení finanční zátěže. Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko či Švédsko podporují užší propojení ukrajinského financování s dlouhodobým rozpočtem Unie. Argumentují tím, že náklady na podporu Ukrajiny by neměla nést nepřiměřeně malá skupina zemí. Spor zároveň zasahuje do širších jednání mezi státy požadujícími rozpočtové úspory a zeměmi, které prosazují zachování silného financování evropských fondů.
Ne všichni evropští představitelé však považují spojování obou témat za správné. Polský náměstek ministra pro evropské záležitosti Ignacy Niemczycki podle Euronews upozornil, že takový postup by mohl dosažení dohody ještě více zkomplikovat. Irský ministr financí Simon Harris naopak zdůraznil souvislost budoucího evropského rozpočtu s financováním Ukrajiny a bezpečností kontinentu. Rozdílné postoje ukazují, že nejde pouze o výši pomoci, ale také o způsob vyjednávání mezi členskými státy.
Proč může Německo skutečně zablokovat rozpočet EU?
Víceletý finanční rámec Evropské unie podléhá zvláštním pravidlům schvalování. Jak vysvětluje Rada Evropské unie, k přijetí příslušného nařízení je zapotřebí jednomyslnosti členských států v Radě a souhlasu Evropského parlamentu. Německý nesouhlas by proto mohl zabránit přijetí dohodnutého rozpočtového balíku. Neznamená to však, že kancléř může sám rozhodnout o zastavení všech evropských výdajů nebo již schváleného financování.
Rozpočtová jednání jsou náročná i bez sporu o Ukrajinu. Irské předsednictví předložilo kompromisní návrh, který podle zveřejněných informací snižuje objem budoucího rozpočtu přibližně o 159 miliard eur oproti původnímu návrhu Evropské komise. Celkový rámec by tak představoval přibližně 1,826 bilionu eur v běžných cenách. Merz kritizuje nejen rozsah úspor, ale také jejich rozložení, především zásahy do financování konkurenceschopnosti, výzkumu, obrany a zahraniční politiky.
Financování Ukrajiny má být jedním z důležitých témat neformálního setkání evropských lídrů v Dublinu 12. a 13. listopadu. Merz požádal předsedu Evropské rady, aby této otázce byla věnována vysoká priorita. Evropská komise zároveň připravuje další možnosti financování, o kterých by členské státy měly jednat před koncem roku. Dohoda o nové půjčce ani konkrétní způsob zapojení jednotlivých zemí však zatím nebyly potvrzeny.
Pro členské státy včetně České republiky a Slovenska bude výsledek jednání důležitý hned z několika důvodů. Obě země dosud odmítaly účast na některých společných finančních závazcích vůči Ukrajině, současně však mají zájem na podobě budoucího evropského rozpočtu, ze kterého se financují také programy pro jednotlivé státy. Merzova podmínka tyto dvě oblasti politicky propojuje. O tom, zda spor skončí kompromisem, nebo zablokováním rozpočtové dohody, zatím rozhodnuto není.
Diskuse
0 komentářů