Rusko by podle polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského při případném útoku na Evropu čelilo mimořádně silné odpovědi.
Sikorski na konferenci v Kyjevě mluvil o převaze v letectvu, ruských rafineriích i možnostech dalšího vývoje války.
Vyjádřil se také k nenaplněným ambicím Vladimira Putina a představě Ruska jako jedné ze světových supervelmocí.
Polský ministr zároveň odmítl představu, že by Moskva znovu získala právo dominovat nad Polskem či Ukrajinou.

Rusko a jeho vojenské možnosti se opět dostaly do centra pozornosti během víkendové konference Yalta European Strategy v Kyjevě. Akce se věnovala především rusko-ukrajinské válce, bezpečnosti Evropy a rostoucím obavám z dalších ruských kroků. Jedním z výrazných řečníků byl polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski. Jeho vystoupení se dotklo nejen možného konfliktu mezi Ruskem a evropskými státy, ale také ekonomického zázemí pokračující války. Pozornost věnoval rovněž ruskému energetickému sektoru a vojenským možnostem evropských zemí. Na konferenci podle dodaného materiálu chyběli představitelé Babišovy vlády.

Umožněna údajně nebyla ani účast náčelníka Generálního štábu Armády ČR Miroslava Hlaváče. Sikorski přitom vystoupil s několika mimořádně sebevědomými hodnoceními současné pozice Moskvy. Co podle polského ministra může rozhodnout, pokud by Rusko své konfrontační kroky ještě vystupňovalo?

Rusko a scénář možného útoku na Evropu

Polský ministr zahraničních věcí na konferenci otevřeně hovořil o tom, jak by podle něj dopadl případný ruský vojenský útok. Za jednu z největších výhod evropské strany označil převahu v letectvu, přičemž do svého hodnocení nezapočítal ani americké ozbrojené síly.

Sikorski svůj postoj formuloval jednoznačně:

„Kdyby se Rusko rozhodlo na nás zaútočit, velmi rychle bychom ho porazili. V oblasti letectví máme obrovskou převahu, a to i bez započítání amerických sil,“

Podle jeho slov by tedy Rusko při otevřeném konfliktu s evropskými zeměmi narazilo na výrazně silnější odpověď, než jakou by možná očekávalo.

Ministr zároveň zdůraznil, že Polsko už nechce akceptovat představu ruské nadvlády a Moskva se podle něj do takové pozice vůči jeho zemi nevrátí.

Rusko, rafinerie a ekonomické možnosti pokračovat ve válce

Sikorski se neomezil pouze na porovnání vojenské síly. Za důležitou součást konfliktu považuje také ruské rafinerie a energetickou infrastrukturu, která má význam pro schopnost Moskvy financovat a vést válku.

Při hodnocení ukrajinských operací uvedl:

„Pokud Ukrajina během šesti měsíců vyřadila z provozu polovinu ruských rafinérií, druhou polovinu bychom vyřadili během šesti týdnů,“

Polský ministr zároveň připustil, že válka nemusí mít jednoznačný okamžik, který by bylo možné označit za klasický konec konfliktu.

Podle něj může „prostě sama vyhasnout, až Putinovi dojdou zdroje k jejímu pokračování. Aby k tomu došlo, musí se Ukrajina soustředit především na útoky na rafinerie,“

Tímto postojem se Sikorski podle dodaného textu dostává do rozporu se stanoviskem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten má naopak požadovat zastavení ukrajinských útoků proti ruským rafineriím s odůvodněním, že takové operace údajně přispívají k celosvětovému růstu cen ropy.

Rusko a Putinovy nenaplněné ambice

Další část Sikorského vystoupení se týkala představy Vladimira Putina o budoucím postavení Ruské federace. Polský ministr tvrdí, že Putinovy původní ambice byly podstatně větší, než co se Rusku nakonec podařilo dosáhnout.

Sikorski řekl:

„Doslova si představoval, že zvrátí důsledky rozpadu Sovětského svazu a učiní z Ruska opět supervelmoc, součást trojice s USA a Čínou, která vládne světu. Myslím, že už chápe, že to je nedosažitelné,“

Podle jeho hodnocení tedy ruský prezident směřoval k obnovení postavení, které by Rusku zajistilo místo mezi rozhodujícími globálními mocnostmi po boku Spojených států a Číny.

Sikorski je však přesvědčen, že takový cíl zůstal nenaplněný a Putin si už má uvědomovat jeho nedosažitelnost.

Rusko a odmítnutí návratu k politice dominance

V neděli se Sikorski vyjadřoval také k další eskalaci. Podle dodaného materiálu reagoval na útok na vlak směřující z Kyjeva do Varšavy, který byl připisován Rusku.

Polský ministr konflikt nevnímá jen jako boj vedený vojenskými prostředky. Tvrdí, že jeho součástí je také ideologická představa o zvláštním postavení Ruska a jeho vztahu k sousedním zemím.

Svůj postoj vysvětlil slovy:

„Nejde jen o fyzickou válku, podle Putina je to ideologická válka. Jde o to, aby se Rusku vrátil status jakési speciální země, která má právo panovat nad jinými. Ukrajina a Polsko odmítají právo Ruska dominovat nad námi. To se jim nepovede, to se už nevrátí,“

Sikorski tak spojil vojenskou konfrontaci s širším sporem o to, jaké postavení může Rusko požadovat ve vztahu k sousedním státům. Polsko i Ukrajina podle něj odmítají jakékoli ruské právo rozhodovat o jejich budoucnosti nebo jim politicky dominovat.

FAQ

1. Z čeho Radosław Sikorski odvozuje přesvědčení o rychlé porážce Ruska při případném útoku?

Sikorski poukazuje především na výraznou převahu v oblasti letectva. Zdůraznil přitom, že do svého porovnání nezapočítává ani americké ozbrojené síly. Jeho vyjádření představuje politické a strategické hodnocení ministra, nikoli výsledek konkrétního vojenského scénáře prezentovaného v dodaném textu.

2. Proč Sikorski přikládá takový význam útokům na ruské rafinerie?

Polský ministr je spojuje se schopností Ruska získávat zdroje potřebné k pokračování války. Podle jeho názoru by další tlak na rafinerie mohl přispět k situaci, kdy by Moskva neměla dostatek prostředků k vedení konfliktu. Sikorski proto tuto oblast považuje za jednu z podstatných součástí ukrajinské strategie.

3. V čem se podle dodaného materiálu liší postoj Sikorského a Donalda Trumpa?

Rozdíl se týká především ukrajinských útoků proti ruským rafineriím. Sikorski je považuje za způsob, jak oslabit schopnost Ruska pokračovat ve válce, zatímco Trump podle dodaného textu požaduje jejich zastavení. Jako důvod má americký prezident uvádět jejich údajný vliv na růst světových cen ropy.

4. Jaké geopolitické ambice podle Sikorského sledoval Vladimir Putin?

Sikorski tvrdí, že Putin chtěl zvrátit důsledky rozpadu Sovětského svazu a obnovit postavení Ruska jako globální supervelmoci. Podle jeho interpretace mělo Rusko patřit do trojice velmocí spolu se Spojenými státy a Čínou. Polský ministr zároveň tvrdí, že ruský prezident už má chápat, že takový cíl není dosažitelný.

5. Proč Sikorski označuje konflikt také za ideologickou válku?

Jeho argument vychází z přesvědčení, že nejde pouze o vojenské operace na bojišti. Za širší cíl připisovaný Putinově politice označuje snahu vrátit Rusku zvláštní postavení země, která může dominovat svým sousedům. Takovou představu podle Sikorského Polsko i Ukrajina jednoznačně odmítají.

6. Jakou roli má v Sikorského argumentaci historické postavení Ruska v regionu?

Historický rozměr se objevuje především v jeho výrocích o ruské snaze dominovat nad jinými zeměmi. Sikorski zdůrazňuje, že Polsko ani Ukrajina už takový vztah neakceptují. Jeho slova proto spojují současnou válku s otázkou budoucího uspořádání vztahů mezi Ruskem a jeho sousedy.