◉ Branná povinnost v Česku stále platí a vztahuje se na muže i ženy.

◉ Armáda popsala, jak přesně by probíhaly odvody a co se při nich zkoumá.

◉ K povolání do služby může dojít jen při vyhlášení válečného stavu či mobilizace.

◉ Dobrovolně se do obrany státu může zapojit každý – např. přes aktivní zálohy.

Branná povinnost v České republice nadále platí – i přesto, že povinná vojenská služba byla zrušena už před více než dvaceti lety. Česká armáda nyní veřejnost znovu upozornila, koho by se v případě války týkaly odvody a jak by celý proces vypadal. Zásadní je, že by se netýkal pouze mužů, ale i žen. Dozvíte se také, jaký je rozdíl mezi odvodem a samotnou vojenskou službou a kdo má výjimku. Zajímá vás, jaké jsou zákonné podmínky a co vše musíte při odvodu absolvovat?

Branná povinnost platí i pro ženy. Armáda vysvětluje pravidla

Ačkoliv povinná vojenská služba skončila v roce 2004, branná povinnost v České republice stále platí. Česká armáda, konkrétně Velitelství informačních a kybernetických sil, na to nedávno upozornila prostřednictvím sociálních sítí.

Podle platného branného zákona má každý občan a občanka České republiky ve věku od 18 do 60 let povinnost podílet se na obraně státu, pokud nespadá do výjimek definovaných zákonem. Těmi mohou být například vysocí ústavní činitelé, diplomaté, policisté, strážníci nebo těhotné ženy.

Jak by probíhaly odvody a co vše zahrnují?

V případě, že by došlo k vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, vláda může nařídit odvody. Tyto se uskutečňují na základě veřejné vyhlášky a také doručením povolávacího rozkazu konkrétním osobám. „K odvodu se občané povolávají a dostavují na základě veřejné vyhlášky, kde jsou veškeré potřebné informace,“ uvedla armáda.

Odvodní komise posuzuje mimo jiné totožnost, zdravotní stav, odborné znalosti a schopnosti daného občana. Pokud komise rozhodne, že je jedinec schopný vojenské služby, stává se vojákem v záloze.

„Samotný odvod ještě neznamená povolání k vojenské službě,“ upozorňuje armáda. K tomu může dojít až při vyhlášení mobilizace, kterou může prezident republiky vyhlásit na návrh vlády. Mobilizace může být částečná i úplná.

Aktivní zálohy i dobrovolné cvičení

Branná povinnost může být naplněna nejen na základě rozhodnutí státu, ale i dobrovolně. Lidé mohou absolvovat dobrovolný odvod, vstoupit do aktivních záloh, nebo se přihlásit k dobrovolným vojenským cvičením.

Aktivní zálohy umožňují občanům sloužit při zaměstnání „na částečný úvazek“, účastnit se cvičení a být připraveni k nasazení v případě potřeby. Další možností je profesionální služba v armádě.

Vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci se navíc začíná zvažovat obnovení vojenské služby. Náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka v rozhovoru pro Deník N uvedl:
„Budeme muset zavést určitou formu vojenské služby.“
Zároveň však zdůraznil, že by měla být ideálně dobrovolná.