Pfizergate: Evropská komise prohrála soud. Jde o symbol nedostatečné transparentnosti, nebo o zlomový bod pro reformy EU?

Pfizergate: Symbol netransparentnosti nebo zlomový bod pro reformy EU?

Aféra Pfizergate už dávno není jen o ztracených SMS zprávách. Rozsudek evropského soudu proti Komisi totiž otvírá širší debatu o tom, jakým způsobem by měly instituce EU komunikovat s veřejností – zvlášť v případech, které mají dopad na zdraví milionů lidí a rozpočty v řádech miliard eur.

Soud jasně řekl: pokud existuje komunikace, která se týká rozhodovacích procesů orgánů EU, je třeba ji považovat za veřejně dostupnou informaci. Zpochybněná obrana Komise, že šlo o „neformální komunikaci“, tak neobstála.

Masivní nákup vakcín pod drobnohledem

Klíčovou součástí kauzy Pfizergate je skutečnost, že během pandemie Komise podepsala s Pfizerem rámcovou dohodu na dodávku až 1,8 miliardy dávek vakcíny. Mnoho členských států později uvedlo, že objednávky výrazně převyšovaly jejich potřeby. Navíc šlo o dražší vakcíny v porovnání s předchozími kontrakty.

Zaznívají proto kritické otázky:

• Na základě jakých podkladů byly tyto dohody uzavřeny?
• Proč se do komunikace o tak významné zakázce zapojila přímo předsedkyně Komise, a nikoliv specializované týmy nebo výbory?
• A proč nejsou k dispozici oficiální zápisy nebo přehledy z těchto jednání?

Odpovědi zůstávají mlhavé – a to i po rozsudku, který by měl být impulsem pro změnu chování unijních institucí.

Von der Leyenová pod tlakem, ale chráněna imunitou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí sílící kritice nejen ze strany opozičních politiků, ale i občanských iniciativ a médií. Přestože má diplomatickou imunitu, která jí poskytuje ochranu před právním postihem, její reputace utrpěla značný zásah.

Otázkou je, jak kauza ovlivní její případnou kandidaturu na další funkční období. Její odpůrci ji vyzývají k vyvození odpovědnosti, zatímco podporovatelé argumentují, že v krizové době konala s cílem chránit veřejné zdraví.