Politika, globální trhy a inflace: Co opravdu stojí za růstem cen?
Když ANO tvrdí, že zdražování v Česku je výsledkem současné vlády, ignoruje tím komplexní soubor příčin, které ovlivnily ekonomickou situaci po celém světě. „Vývoj cen chleba nebo energií nelze vysvětlit jednou vládou. Ovlivňuje je celosvětová poptávka, výpadky dodávek, cena surovin, ale i geopolitická nejistota,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Zejména válka na Ukrajině a závislost Evropy na ruském plynu vyvolaly prudké skoky cen energií. Mnoho domácností i firem se potýkalo s historicky nejvyššími účty. Fialova vláda čelila kritice za pomalé zastropování cen, ale podle expertů byly možnosti omezené. Například v Maďarsku sice vláda ceny zastropovala rychleji, výsledkem však byly fronty a nedostatek pohonných hmot.
DPH a státní rozpočet
Vliv na konečnou cenu má i daň z přidané hodnoty (DPH). Za Babišovy vlády došlo ke snížení DPH u točeného piva, což se prezentovalo jako „zlevnění“. V realitě se ale jednalo o výjimku – lahvové pivo i pivo s sebou zůstaly v dražší sazbě. Fialova vláda následně změnu vrátila zpět, což se nelíbilo hospodským, ale v kontextu zdražování v Česku šlo opět o okrajový efekt.
Snížení DPH u potravin z 15 na 12 procent, které vláda zavedla v roce 2023, mělo podle Zemánka jen minimální dopad na výslednou cenu pro spotřebitele. Navíc jde o citlivý krok, protože daň z potravin tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu.
Krátkodobá řešení vs. dlouhodobá stabilita
Ekonom Miroslav Novák upozorňuje, že zásahy do trhu jsou většinou dočasné a drahé. „Vlády by měly místo toho podporovat konkurenci a snížit byrokratickou zátěž, což snižuje náklady obchodníkům a zvyšuje tlak na nižší ceny,“ říká.
Měly by být úseky dálnic v okolí mostů a podobných míst zabezpečeny ještě důkladněji?
Podle něj je zásadní podporovat silný a nezávislý dohled nad trhem a centrální bankou, místo politického vměšování a populistických kroků. „Obě poslední vlády čelily krizím, které nebyly jednoduché. Potřebujeme méně hesel a více racionální debaty,“ doplňuje.
Mezinárodní srovnání: Česko není výjimkou
Zdražování v Česku není izolovaný jev. Podle údajů Světové banky od roku 2019 stouply ceny potravin globálně o 27 % a ceny zemědělských komodit o 40 %. Inflace zasáhla i ekonomiky jako Německo, Polsko či Francii. Zatímco v Česku už inflace klesá, v zemích, kde se aplikovala tvrdá cenová regulace, dochází k jejímu ústupu pomaleji.
Diskuse
0 komentářů