Střet zájmů Andreje Babiše je podle stanoviska Evropské komise nadále nevyřešeným problémem.
Evropská komise považuje opatření přijatá českými úřady za nedostatečná.
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek varuje před možnými důsledky pro české zemědělství i veřejné finance.
Pozornost se podle něj může soustředit také na evropské dotace pro společnosti z holdingu Agrofert a postup českých úředníků.
Střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše se znovu dostává do centra pozornosti kvůli postoji Evropské komise. Tentokrát nejde pouze o politický spor mezi českou vládou a evropskými institucemi. Dopis eurokomisaře Piotra Serafina podle zveřejněných informací konstatuje, že dosavadní česká opatření problém nevyřešila. Otázkou zůstává také vztah premiéra k holdingu Agrofert, který čerpá evropské zemědělské dotace.
Situaci kriticky hodnotí Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, který zastupuje malé a střední zemědělce. Upozorňuje především na možné dopady dalšího vývoje na Českou republiku. Do celé záležitosti se podle něj mohou postupně zapojit také další evropské instituce. Vedle samotného střetu zájmů se tak otevírá otázka dotací a odpovědnosti lidí, kteří rozhodují o jejich vyplácení. Co podle Šebka může další vývoj znamenat pro Česko a jeho zemědělství?
Měl by být podle vás u politiků přísněji oddělen výkon veřejné funkce od podnikatelských zájmů?
Střet zájmů podle Evropské komise nezmizel
Předseda Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu Andreas Schwab obdržel v úterý dopis eurokomisaře Piotra Serafina, který má v Evropské komisi na starosti rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu.
Z dokumentu podle informací zveřejněných deníkem FORUM 24 vyplývá, že Evropská komise nepovažuje opatření přijatá českými úřady za dostatečná k vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše. Ani nově vytvořený svěřenský fond podle tohoto stanoviska neodstranil jeho osobní ekonomický a rodinný zájem na prosperitě Agrofertu.
Holding přitom nadále čerpá evropské zemědělské dotace. Jaroslav Šebek považuje vývoj za závažný především kvůli možným následkům pro Českou republiku. „Lidé už ztrácejí víru, že se Babišův střet zájmů nějak vyřeší. Teď ale nejde o nějaký ping-pong mezi Babišem a Bruselem, rýsuje se tu obrovský problém pro Českou republiku,“ konstatoval.
Podle něj se záležitost nemusí zastavit pouze u Evropské komise. „Vedle Evropské komise budou přibývat další instituce, které se do procesu řešení Babišova střetu zájmů zapojí, ať už Evropský účetní dvůr a nakonec i Úřad evropského veřejného žalobce. Bude to pro Česko obrovský malér,“ dodal.
Střet zájmů podle Šebka staví Babiše před zásadní volbu
Šebek interpretuje stanovisko Komise tak, že nejde o pouhé upozornění na něco, co by mohlo nastat v budoucnosti. „To, že z Evropské komise zaznělo, že je český premiér Babiš ve střetu zájmů, neznamená varování před možným problémem. To samo o sobě už je porušení evropských pravidel. Jde o stav, který je proti finančním zájmům Evropské unie. V tomto smyslu je o Babišově střetu zájmů z pohledu EU už rozhodnuto. Pro Babiše tak existuje jediné řešení: Buď byznys, nebo politika. Pokud chce i nadále dělat byznys, stačí, aby opustil politiku, obojí nelze,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství.
Jde o Šebkův výklad situace a stanoviska evropských institucí. Podle jeho názoru už Evropská unie nemůže od svého postoje ustoupit, aniž by tím vytvořila širší precedent. Do sporu současně vstupuje budoucí podoba evropské zemědělské politiky. Evropské státy podle dodaného podkladu jednají o jejích parametrech a Babišova vláda odmítá snížení finančního stropu pro zemědělské dotace.
Šebek tvrdí, že takový přístup znevýhodňuje malé a střední zemědělce a současně odpovídá ekonomickým zájmům premiéra. Jeho kritika je mimořádně ostrá.
„Aktuálně evropské státy vyjednávají o parametrech společné evropské politiky. Babišova vláda odmítá snížení finančního stropu pro zemědělské dotace, což poškozuje malé a střední zemědělce a vyhovuje byznysovým zájmům pana premiéra. Odpovědný premiér by hájil zájmy českých zemědělců, ale z Babišova postupu je jasné, že řeší svůj prospěch. Když tvrdí, že z jednání vlády při schvalování nařízení pro zemědělství odchází, musím se tomu smát. Dělá z lidí úplné blbečky.“
Střet zájmů otevírá otázku přímých dotací pro Agrofert
Další významnou otázkou jsou přímé zemědělské dotace vyplácené společnostem patřícím do holdingu Agrofert. Podle Šebka bude důležité, zda evropské orgány zasáhnou také proti jejich vyplácení.
„Teď půjde také o to, jestli evropské orgány stopnou i vyplácení takzvaných přímých dotací firmám z holdingu Agrofert, který je podle Evropské komise stále napojen na Andreje Babiše. Ty dotace nejsou totiž nárokové podle hektarové výměry, jak Babiš tvrdí,“ uvedl Šebek.
Jeho kritika se přitom netýká pouze premiéra. Upozorňuje také na možnou odpovědnost lidí působících na ministerstvech a ve Státním zemědělském intervenčním fondu.
„A pak je tu ještě otázka trestněprávní odpovědnosti konkrétních úředníků z ministerstev a Státního zemědělského intervenčního fondu, kteří ignorují stanovisko Evropské komise a tváří se, že jde jen o jakousi zprávu z Bruselu. Jenže peníze na zemědělství v rozpočtu EU ubývají a evropské orgány si mnohem přísněji hlídají jejich toky. Úředníci si patrně myslí, že se to zase nějak zalepí. Dotace Agrofertu se vyplatí z národního rozpočtu, EU je neproplatí a nakonec se na Babiše složí čeští daňoví poplatníci.“ Toto je Šebkovo hodnocení možného dalšího vývoje, nikoli v dodaném podkladu doložený konečný právní výsledek.
Střet zájmů: SZIF vysvětluje svůj postup
Deník FORUM 24 oslovil také předsedkyni dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Marii Pošarovou. Její vyjádření ukazuje odlišný pohled na postup fondu. Podle informací, které dozorčí rada obdržela od generálního ředitele SZIF Petra Dlouhého, fond nemá právní podklad pro zastavení dotace subjektu, který splnil stanovené podmínky.
„Dozorčí rada už řešila dotazy z Evropské komise a generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Petr Dlouhý nám vysvětlil, že nemají žádný právní podklad k tomu, aby někomu nevypláceli dotace, pokud splnil podmínky. Nám bylo řečeno, že postupují podle zákona,“ uvedla Pošarová.
Šebek však očekává, že otázka individuální odpovědnosti může být ještě otevřena. „Obávám se, že české úředníky čeká velké překvapení. Ono se totiž skutečně bude řešit, kdo konkrétně podepsal to nebo ono rozhodnutí k dotacím pro podniky z holdingu Agrofert.“
Střet zájmů může podle Šebka zasáhnout celý sektor
Předseda Asociace soukromého zemědělství zároveň tvrdí, že důsledky sporu by se nemusely omezit pouze na firmy holdingu Agrofert. „Až dosud z toho byla vždy politická bramboračka, ale tentokrát to kvůli Babišově dotační nenasytnosti může dopadnout na celý zemědělský sektor v České republice. Jak to, že už nejsou v Praze traktory, jako v časech, kdy agrobaroni bojovali proti údajnému Fialovému hnusu? Za Babišovy vlády je drahá nafta, roste cena hnojiv, ale nic se neděje. Je jasné, že velké zemědělské podniky to táhnou s Babišem,“ řekl deníku FORUM 24.
Šebkova slova představují jeho politické a profesní hodnocení situace. Jádrem sporu podle dodaných informací zůstává postoj Evropské komise k přetrvávajícímu střetu zájmů a otázka, jaké důsledky z něj budou evropské a české orgány vyvozovat.
FAQ: Střet zájmů Andreje Babiše a zemědělské dotace
Co je podstatou aktuálního stanoviska Evropské komise?
Podle informací obsažených v dodaném podkladu Komise nepovažuje kroky přijaté českými úřady za dostatečné k odstranění střetu zájmů. Problém podle ní nevyřešilo ani vytvoření nového svěřenského fondu. Nadále má přetrvávat osobní ekonomický a rodinný zájem Andreje Babiše na prosperitě Agrofertu.
Proč je v celé záležitosti důležitý svěřenský fond?
Svěřenský fond má význam při posuzování vztahu Andreje Babiše k jeho podnikatelským aktivitám. Evropská komise podle předloženého textu dospěla k závěru, že nové uspořádání není pro odstranění problému dostatečné. Podstatnou otázkou proto zůstává, zda premiér nadále zachovává ekonomický nebo jiný relevantní zájem na prosperitě holdingu.
Mohou být dotace společnostem Agrofertu automaticky zastaveny?
Z dodaného podkladu takový závěr nevyplývá. Jaroslav Šebek otevírá otázku, zda evropské orgány zastaví také přímé dotace firmám Agrofertu, zatímco vedení SZIF podle Marie Pošarové tvrdí, že nemá právní podklad k nevyplacení dotace subjektu, který splnil podmínky. Jde tedy o oblast, v níž jsou v článku prezentovány rozdílné pohledy na další postup.
Proč Šebek zmiňuje odpovědnost českých úředníků?
Předseda Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že další vývoj může otevřít otázku konkrétních rozhodnutí o dotacích pro podniky Agrofertu. Hovoří dokonce o možné trestněprávní odpovědnosti, což je jeho tvrzení a nikoli v podkladu doložené rozhodnutí příslušného orgánu. SZIF naopak prostřednictvím Pošarové argumentuje tím, že postupuje podle zákona a platných podmínek.
Jakou roli mohou hrát další evropské instituce?
Šebek očekává, že vedle Evropské komise by se problematikou mohly zabývat i další evropské orgány. Konkrétně zmiňuje Evropský účetní dvůr a Úřad evropského veřejného žalobce. Dodaný text však nedokládá, že by tyto instituce už přijaly konkrétní rozhodnutí s výsledkem, který Šebek předpokládá.
Proč spor přesahuje samotný Agrofert?
Šebek spojuje případ také s nastavením společné evropské zemědělské politiky a finančními stropy dotací. Tvrdí, že přístup vlády poškozuje malé a střední zemědělce a zvýhodňuje velké podniky. Jde o jeho hodnocení dopadů zemědělské politiky; případné širší finanční následky pro český zemědělský sektor nejsou v dodaném podkladu prezentovány jako již nastalý výsledek.

Diskuse
0 komentářů