Slíbili zmrazení, teď chystají „štědřejší“ vzorec? SPD překvapuje

◉ Platy politiků příští rok porostou zhruba o pět procent.

◉ Mzda premiéra přesáhne poprvé hranici 300 tisíc korun.

◉ SPD, která dříve volala po zmrazení, mění postoj a chystá nový vzorec.

◉ Návrh valorizace podle mediánu může být dokonce štědřejší než dosavadní model.

Platy politiků se v příštím roce znovu zvýší – tentokrát o přibližně pět procent. Základní odměny poslanců, senátorů i členů vlády se tak dostanou na historická maxima. Největší skok čeká předsedy parlamentních komor a premiéra. Překvapivý obrat ale přichází z tábora SPD – hnutí už nepožaduje zmrazení platů, ale naopak navrhuje nový výpočet, který může být pro politiky ještě výhodnější. Co se za tou změnou skrývá? A proč už ani ANO netlačí na zmrazení platů?

SPD couvá a přepisuje pravidla. Platy politiků míří vzhůru

Ještě nedávno SPD a ANO ostře vystupovaly proti jakémukoliv zvyšování platů zákonodárců a členů vlády. V opozici dokonce SPD požadovala pětileté zmrazení platů politiků. Dnes je ale situace zcela jiná. Hnutí Tomia Okamury změnilo kurz a místo stopky připravuje nový systém, který může být dokonce štědřejší než současný model.

Základní plat poslance či senátora se má v roce 2025 zvýšit o zhruba pět tisíc korun, a to na přibližně 115 tisíc korun měsíčně. Nejvyšší představitelé – premiér a předsedové Sněmovny či Senátu – si polepší ještě víc. Jejich hrubá mzda nově přesáhne 308 700 korun.

Nový výpočet podle mediánu: platy politiků ještě porostou

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala pro CNN Prima NEWS přiznal, že původní návrh na zmrazení platů už hnutí neprosazuje. Místo toho SPD připravuje nový vzorec valorizace, který má být podle jeho slov navázán na medián mezd.

„Já si myslím, že ta hranice je na úrovni nějakých pěti procent při vysoké inflaci ideální,“ uvedl Fiala. Podle něj má nový systém lépe odpovídat ekonomické realitě. O tom, zda bude výhodnější pro politiky než současné nastavení, ale zatím nechce spekulovat.

Hnutí ANO i přes dřívější ostrou rétoriku dnes mluví opatrněji. Místopředseda hnutí Karel Havlíček prohlásil, že „je třeba jednat v rámci vlády“ a že „v tuto chvíli je diskuze bezpředmětná“.

Kritika i snahy o nový automat

Přístup bývalé opozice, dnes už vládní většiny, nenechává chladnými jejich předchůdce ve Strakově akademii. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová to komentovala slovy:
„To je očekávatelný postup – když byli opozicí, tak to kritizovali. V momentě, kdy jsou vládou, tak to nebudou chtít udělat, protože by měli rebélii mezi vlastními členy.“

Objevují se i návrhy na zavedení automatického valorizačního mechanismu, do kterého by se už nesahalo politickým rozhodnutím. Podle poslance ODS Jiřího Havránka je „důležité, aby další změny už nebyly populistické“.

O úpravě zákona diskutoval i Senát, část jeho členů i prezident totiž nesouhlasili s vládním návrhem. Přesto se jim novelu nepodařilo do konce volebního období předložit.