◉ Ukrajinská armáda čelí vážným problémům kvůli nedostatku vojáků a techniky.
◉ Ruské síly využívají mezery v obraně k postupům až hluboko za frontu.
◉ Reforma armády zůstává jen na papíře, velení je extrémně centralizované.
◉ Dronové útoky ztěžují zásobování, zázemí se mění v terč.

Ukrajinská armáda se potýká s hlubokou krizí, která se projevuje rozpadem obranné linie i nárůstem ruských infiltračních útoků. Nedostatek mužů a techniky zanechává části fronty zcela nechráněné. Velké naděje vkládané do reorganizace velení zatím nepřinášejí očekávaný efekt. Vojáci často zůstávají bez střídání, vyčerpaní a zranění. Vedení v Kyjevě hovoří o stabilizaci, ale realita v zákopech je jiná. Jak daleko může ruský postup zajít, pokud se situace nezmění?

Ukrajinská armáda čelí kritickému nedostatku mužů i techniky

Ukrajinská armáda postupně ztrácí soudržnost frontové linie, přičemž se mezi jednotlivými jednotkami objevují mezery široké stovky metrů až kilometr. Těmito místy pronikají ruské infiltrační jednotky, které si razí cestu až k ukrajinskému dělostřelectvu, umístěnému hluboko za linií. Podle deníku Ukrajinska pravda zůstávají některé obranné úseky bez personálu, přičemž vojáci jsou buď zranění, nebo zcela vyčerpaní. „Vypadá to, že tam máme obranu, ale ve skutečnosti ji drží zranění vojáci,“ uvedl jeden z ukrajinských důstojníků.

Dobrovolníci, kteří se na začátku konfliktu hlásili do služby ve velkém, dnes chybí. Mobilizace postupuje pomalu a řada klíčových pozic zůstává neobsazená. Armádě chybějí řidiči, zdravotníci i pěchota, což přímo ovlivňuje schopnost udržet frontovou linii. Nejvíce je tento nedostatek znatelný v oblasti Novopavlivky, kde Rusko využívá infiltrační taktiku a proniká skrze opuštěné úseky.

Reorganizace ukrajinské armády zůstává jen iluzí

Přes oficiální oznámení o dokončení přechodu na sborový systém velení, ukrajinská armáda v praxi stále spoléhá na improvizované struktury s minimem personálu. Generální štáb tvrdí, že všechny sbory jsou funkční, ale v terénu funguje často pouze jedna plně aktivní brigáda, zatímco ostatní jen formálně existují. To platí například pro první sbor národní gardy „Azov“, kde je aktivní pouze brigáda „Červená kalina“.

„Žádný sbor zatím fakticky nevelí svému kontingentu vojáků,“ uvedl jeden z plukovníků. Aktuální vrchní velitel Oleksandr Syrskyj převzal kontrolu nad většinou fronty a osobně rozhoduje o rozdělování posil a vedení operací. Jen v oblasti Dobropillie se podle Ukrajinské pravdy objevil osmkrát za tři měsíce. Kritici tvrdí, že buduje elitní jednotky přímo pod svým velením, označované jako „Syrského garda“, čímž se centralizace ještě prohlubuje.

Drony přepisují pravidla války, zásobování kolabuje

Navzdory reputaci technologického lídra v oblasti dronů začíná Ukrajinu převyšovat ruská masová výroba levných modelů. Každodenní útoky dronů Rubikon a Šáhid míří na zásobovací linie a zadní základny, které se musely stáhnout o desítky kilometrů zpět. Silnice mezi Izjumem a Slovjanskem jsou jedním z nejnebezpečnějších úseků v zemi. „Dřív jsme doručili zásoby za pár hodin. Dnes to trvá celý den a spotřebujeme osmkrát víc paliva,“ uvedl důstojník odpovědný za logistiku.

Tlak na města jako Pokrovsk, Myrnohrad nebo Lyman sílí. Dříve bezpečná místa jako Družkivka se mění v cíle každodenních útoků. Přestože velení tvrdí, že situaci má pod kontrolou, vojáci v zákopech mají jiný názor. „Stále víc lidí odchází, stále méně se vrací. Ale papírově všechno sedí,“ komentuje jeden z nich současný stav.