Ukrajinští uprchlíci nejsou problém Česka, vzkázala Sihnaievska. Rajchla nešetřila. Narážela na jeho pikantní minulost

Ukrajinští uprchlíci se znovu ocitli v centru ostrého politického sporu.
Jindřich Rajchl reagoval na zprávy o psychických potížích Ukrajinců v Nizozemsku vlastním komentářem o situaci v Česku.
Anastasiia Sihnaievska z iniciativy Hlas Ukrajiny mu odpověděla velmi tvrdě a připomněla dopady války na duševní zdraví.
Článek ukazuje také česká data, podle nichž se s psychickými problémy potýká významná část uprchlíků z Ukrajiny.

Ukrajinští uprchlíci se po dalším vyjádření poslance Jindřicha Rajchla stali předmětem ostré veřejné debaty. Politik hnutí PRO, který byl zvolen za SPD, se vyjádřil ke zprávě o duševním zdraví Ukrajinců žijících v Nizozemsku. Svůj komentář však rozšířil také na situaci v České republice. Podle jeho slov má u nás mnoho lidí psychické problémy kvůli Ukrajincům, kteří zde údajně páchají trestnou činnost. Výrok okamžitě vyvolal reakci ze strany Anastasiie Sihnaievské, spoluzakladatelky iniciativy Hlas Ukrajiny. Ta připomněla, že lidé prchající před válkou často nesou těžké následky okupace, ostřelování i ztráty bezpečí.

Do sporu se tak dostalo téma duševního zdraví, politické rétoriky i veřejného obrazu uprchlíků. Případ navíc ukazuje, jak citlivě může ve veřejném prostoru působit spojování válečných traumat s politickou kampaní. Co přesně Rajchl napsal a proč přišla tak ostrá odpověď?

Ukrajinští uprchlíci a Rajchlův komentář na sociálních sítích

Poslanec Jindřich Rajchl znovu kritizoval ukrajinské uprchlíky. Na Facebooku reagoval na informace z Nizozemska, podle nichž se tam zhoršuje psychický stav části lidí, kteří odešli z Ukrajiny před válkou. Ve svém příspěvku napsal: „Podle holandských médií má mnoho Ukrajinců v Nizozemsku psychické problémy,“.

Vzápětí ale připojil i vlastní poznámku směrem k České republice. Uvedl: „No u nás má pro změnu mnoho lidí psychické problémy kvůli Ukrajincům, kteří u nás páchají trestnou činnost,“. Právě tato část výroku vyvolala výraznou kritiku.

Rajchl tím zřejmě reagoval na výzkum nizozemského výzkumného a datového centra WODC, které působí při tamním ministerstvu spravedlnosti a bezpečnosti. Podle uvedených výsledků se psychické zdraví ukrajinských uprchlíků v Nizozemsku oproti roku 2023 zhoršilo. Depresivní nebo úzkostné potíže má podle výzkumu 65 procent Ukrajinců a 28 procent zažívá hodně až velmi hodně stresu.

Výzkumníci zároveň upozornili na několik faktorů, které mohou situaci uprchlíků zhoršovat. Patří mezi ně osamělost, jazyková bariéra a nejistota ohledně dalšího života. Tato témata se přitom netýkají jen Nizozemska, ale objevují se i v debatách o situaci v Česku.

Ukrajinští uprchlíci podle Sihnaievské nesmí být terčem politické kampaně

Na Rajchlův příspěvek upozornil server NašeTéma.cz. Ostrou reakci poté zveřejnila Anastasiia Sihnaievska, spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny. Organizace se dlouhodobě věnuje situaci Ukrajinců žijících v Česku, včetně toho, jak válka zasahuje do jejich každodenního života.

Sihnaievska připomněla, že psychické potíže u lidí prchajících před válkou nejsou nic nečekaného. Na síti X uvedla: „Není potřeba být vědec, aby člověk chápal něco tak zjevného: lidé, kteří utíkali před válkou, viděli, jak Rusové zabíjejí jejich blízké, zažili okupaci nebo ostřelování, případně byli nuceni opustit svůj domov a odejít do cizí země, protože doma už nebylo bezpečno, se s psychickými problémy potýkají mnohem častěji,“.

Podle ní jde o přirozený a předvídatelný dopad války. Za znepokojivé však označila to, že člen parlamentní většiny podle jejího názoru zpolitizoval duševní zdraví lidí, kteří válku přežili. Místo hledání řešení a debaty o dostupnosti psychologické péče podle ní použil téma jako součást politické komunikace.

Sihnaievska následně připojila i velmi ostrý vzkaz: „Největším problémem Česka nejsou váleční uprchlíci, ale neúspěšní pornoherci, kteří na jejich traumatech staví svou kampaň,“.

Ukrajinští uprchlíci a data o duševním zdraví v Česku

Téma psychických potíží se netýká pouze Nizozemska. Podle dřívějších zjištění Národního ústavu duševního zdraví má symptomy duševního onemocnění 45 procent ukrajinských uprchlíků v České republice. To je podle odborníků přibližně čtyřikrát více než u většinové populace.

Za zhoršením stavu podle těchto dat stojí mimo jiné obavy o rodinu a domov na Ukrajině. Významnou roli hrají také složité životní podmínky v Česku. Ukrajinští uprchlíci tak podle odborných zjištění často řeší nejen následky války, ale i nejistotu spojenou s každodenním životem v nové zemi.

Podobně vyzněla také studie, na které se podíleli vědci Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle ní mělo více než 41 procent dospělých ukrajinských uprchlíků v Česku středně těžkou nebo těžkou depresi. Více než 23 procent pak vykazovalo středně těžkou nebo těžkou úzkost.

Ukrajinští uprchlíci, satira a opakující se politická rétorika

Rajchlovo tvrzení, že v Česku má mnoho lidí psychické problémy kvůli Ukrajincům, podle veřejně dostupných dat doloženo není. Mluvčí strany PRO Eva Fiderická webu NašeTéma.cz sdělila, že šlo „pravděpodobně o satiru“.

Podobné formulace však Rajchl používá opakovaně. Ukrajinští uprchlíci, pomoc Ukrajině i česká podpora státu napadeného Ruskem patří dlouhodobě k tématům, která ve své politické komunikaci ostře kritizuje. Nejčastěji tak činí na sociálních sítích, kde tato témata využívá jako součást své veřejné kampaně.

Celý spor tak neukazuje pouze rozdílný pohled na ukrajinské uprchlíky. Otevírá také otázku, kde končí politická kritika a kde začíná zneužívání traumat lidí, kteří utekli před válkou.

FAQ

Proč je téma duševního zdraví uprchlíků politicky citlivé?

Duševní zdraví lidí prchajících před válkou je citlivé proto, že se přímo dotýká traumatických zážitků, ztráty domova a nejistoty. Pokud se takové téma použije v politickém útoku, může to část veřejnosti vnímat jako zlehčování utrpení. V tomto případě spor vyvolalo hlavně propojení psychických potíží uprchlíků s tvrzením o dopadu Ukrajinců na českou společnost.

Co ukazují uvedená data o psychickém stavu ukrajinských uprchlíků?

Uvedená data ukazují, že psychické potíže jsou mezi uprchlíky z Ukrajiny výrazně častější než u většinové populace. V Česku mělo podle Národního ústavu duševního zdraví symptomy duševního onemocnění 45 procent ukrajinských uprchlíků. Studie Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu AV ČR navíc upozornila na vysoký podíl středně těžké až těžké deprese a úzkosti.

Jakou roli ve sporu sehrála Anastasiia Sihnaievska?

Anastasiia Sihnaievska reagovala jako spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny. Ve své reakci zdůraznila, že psychické potíže lidí, kteří zažili válku, okupaci nebo ostřelování, jsou očekávatelným důsledkem extrémní životní situace. Rajchlův výrok kritizovala jako politizaci traumat a zakončila jej velmi ostrým osobním vzkazem.

Proč se v článku zmiňuje nizozemský výzkum WODC?

Nizozemský výzkum WODC je důležitý proto, že právě na informace o psychickém stavu Ukrajinců v Nizozemsku Rajchl reagoval. Výzkum popisoval zhoršení duševního zdraví ukrajinských uprchlíků oproti roku 2023. Upozornil také na faktory, jako jsou osamělost, jazyková bariéra a nejistota ohledně budoucnosti.

Je doloženo tvrzení, že Češi mají psychické potíže kvůli Ukrajincům?

Podle textu nejsou veřejně dostupná data, která by Rajchlovo tvrzení dokazovala. Zmíněná data se naopak týkají především psychického zdraví ukrajinských uprchlíků, nikoli psychických potíží české populace způsobených Ukrajinci. Mluvčí strany PRO uvedla, že šlo pravděpodobně o satiru.

Co tento spor vypovídá o veřejné debatě o Ukrajině?

Spor ukazuje, že téma Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků zůstává v české politice velmi vyhrocené. Zároveň naznačuje, že odborná data o duševním zdraví mohou být ve veřejné debatě interpretována politicky. Případ také připomíná, že jazyk používaný politiky na sociálních sítích může výrazně ovlivňovat náladu ve společnosti.