Právní vakuum umožňuje neomezené utrácení. A důsledky mohou být vážné

Odborníci se shodují: aktuální situace podkopává nejen důvěru v rovnou soutěž, ale i samotné základy demokratického systému. Politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy zdůrazňuje, že největším poraženým v celé kauze je politická rozmanitost. „Velcí hráči investují do kampaní už nyní, a výdaje se jim zatím nepočítají. Menší strany tak startují s několikatýdenním zpožděním a prakticky bez prostředků,“ říká.

Otto Eibl z Masarykovy univerzity připomíná ještě další rozměr problému – inflaci. Limit 90 milionů korun na kampaň zůstává stejný, ale jeho reálná hodnota je výrazně nižší. „To znamená, že pro bohaté subjekty je výhodnější utrácet právě teď, kdy se limity ještě neuplatňují,“ varuje.

Nejde jen o peníze, ale i o plánování a důvěru veřejnosti

Vyhlášení voleb má i praktický dopad na organizaci hlasování. Obce a úředníci potřebují dostatek času na přípravu volebních místností, nominaci členů komisí i distribuci volebních materiálů. „Je to nevděčná práce, která se plánuje měsíce dopředu. Nejistota jen přidává stres a komplikace,“ upozorňuje Zdeněk Hřib.

A snad nejvíce znepokojivý je dopad na důvěru občanů. Prezident Pavel se profiloval jako nestranný strážce pravidel. Aktuální situace však vyvolává dojem, že svým mlčením umožňuje nerovnou hru. A to v době, kdy společnost již tak trpí nedostatkem důvěry v instituce a férovost systému.

Prezident jako nestranný rozhodčí? Otázka, která visí ve vzduchu

Petr Pavel může vše zvrátit jediným rozhodnutím – vyhlášením voleb. Tím by nastolil rovná pravidla a umožnil férový start pro všechny politické subjekty. Čas však běží a každým dnem se situace dále vychyluje ve prospěch silných.

Pokud chce prezident zachovat důvěru veřejnosti a naplnit své sliby o ochraně demokratických principů, musí jednat. Demokratická soutěž potřebuje jasný startovní výstřel – a ten může dát jen hlava státu.