Když se vztahy rozpadají, mohou zanechat hluboké emoční jizvy. Někdy ale končí daleko tragičtěji. Příběh třiadvacetiletého Stanislava P. a jeho devatenáctileté přítelkyně otřásl nejen pražskou veřejností, ale i celým českým justičním systémem.
V srpnu loňského roku byl Stanislav obviněn z brutální vraždy své partnerky. Dívku měl udeřit, a když upadla do bezvědomí, zabalil ji do plastové fólie a oblepil páskou. Její bezvládné tělo pak ukryl do pytle a nechal ležet vedle garáže. Hrůzný čin, který měl být podle vyšetřovatelů „výsledkem žárlivosti a posedlosti“, nezůstal bez odezvy.
Z rozchodu do tragédie
Rozchod dívka iniciovala kvůli dlouhodobě nefungujícímu vztahu, v němž podle svědků panovalo napětí, kontrola a strach. V době tragédie už se vídala s novým partnerem Miroslavem, který u soudu vypověděl, že měla obavy ze setkání s bývalým. Stanislav měl být podle něj agresivní a dívku dokonce sledovat.
Po jednom z jejich posledních setkání se dívka ztratila. Telefon zůstal hluchý, a zatímco Miroslav marně volal, sousedi slyšeli neobvyklé štěkání psů. Právě toto podezření vedlo k děsivému nálezu. Policie našla její tělo ukryté v pytli u garáže – hrůzný konec mladého života, který měl teprve začít. Jak probíhaly další detaily vyšetřování? Co odhalila pitva a jaké výpovědi zazněly u soudu? A jak může společnost lépe chránit oběti toxických vztahů?