Přejít k obsahu

Přichází síť 6G: Mohla by „vidět“ i bez kamer. Dokáže zachytit pohyb či dokonce dýchání! Jde o narušení soukromí?

7 min čtení

6G síť by v budoucnu nemusela pouze přenášet hovory a data, ale zároveň snímat své okolí.
Technologie ISAC využívá odrazy rádiových vln a může zachytit pohyb, gesta, chůzi či některé vitální projevy lidí.
Evropské regulační prostředí řeší především problém osob, které systém zachytí, aniž by se na používání služby jakkoli podílely.
O budoucích pravidlech je důležité rozhodovat už nyní, protože komerční sítě šesté generace se očekávají přibližně kolem roku 2030.

6G síť je často spojována především s představou rychlejší a vyspělejší mobilní komunikace. V připravované generaci telekomunikačních technologií se ale počítá i s funkcemi, které výrazně přesahují obyčejný přenos dat. Jednou z nich je Integrated Sensing and Communication, zkráceně ISAC, tedy integrované snímání a komunikace. Stejné rádiové vlny by díky ní mohly současně přenášet informace a zjišťovat, co se nachází v okolí.

Mobilní infrastruktura by tak do určité míry získala vlastnosti radaru. Takové možnosti nabízejí využití v dopravě, robotice, u dronů, v průmyslu či při péči o lidi. Zároveň však přinášejí otázky, které se netýkají jen technických parametrů sítě. Citlivým tématem je především ochrana soukromí osob, které se mohou dostat do dosahu systému bez toho, aby s ním aktivně komunikovaly. Kde tedy končí užitečná senzorová funkce a začíná problém s ochranou osobních údajů?

Co vás na technologii ISAC znepokojuje nejvíce?

6G síť může využít stejný princip jako radar

Samotný fyzikální princip není nový. Rádiová vlna se po střetu s objektem odrazí a analýzou odraženého signálu lze získávat informace o prostoru, objektech či jejich pohybu. Podobný základ má radar, přičemž srovnatelný princip orientace v prostoru využívají také netopýři a delfíni.

U ISAC je podstatné něco jiného. Snímací schopnost by se měla stát součástí běžné komunikační infrastruktury, tedy základnových stanic operátorů a připojených koncových zařízení. Zařízení schopné rádiové komunikace by tak potenciálně mohlo plnit také úlohu radarového senzoru.

To výrazně rozšiřuje možnosti využití technologie bez potřeby budovat samostatnou síť dalších senzorů. Expert na ochranu osobních údajů z Barkhausenova institutu v Drážďanech Stefan Köpsell označuje potenciál technologie za „obrovský – od inteligentní mobility až po průmyslovou automatizaci“. Podstatnou otázkou ale zůstává, jak výhody technologie využít bez vytvoření nových rizik pro ochranu dat a soukromí.

6G síť má pomáhat dopravě, robotům i při péči o lidi

ISAC nevzniká primárně jako technologie určená ke sledování lidí. Možnosti využití jsou mnohem širší. Přesná lokalizace může pomoci autonomním vozidlům, robotice nebo řízení dronů. Rádiové snímání může zároveň doplňovat optické senzory v situacích, kdy jejich schopnosti omezuje nepříznivé počasí.

Mezi další uvažované oblasti patří zabezpečení železničních přejezdů nebo řízení velkých akcí s cílem předcházet vzniku nebezpečných davů. Technologie může najít využití také při detekci pádů v pečovatelských službách.

Významnou výhodou je, že pro takové funkce by nemusel být potřeba dodatečný senzorový hardware. Právě univerzálnost technologie však přináší také komplikaci. Radarový senzor totiž nemusí zaznamenat pouze informaci potřebnou pro konkrétní účel.

6G síť dokáže ze signálu získat citlivé informace

V kombinaci se strojovým učením lze radarová data analyzovat mnohem podrobněji. Systém může lidi rozlišovat podle chůze a vyhodnocovat gesta či další charakteristiky. Z dat lze podle popisovaných možností určovat také pohlaví nebo rysy obličeje a analyzovat dýchání či srdeční tep.

Takové možnosti už zasahují do oblasti mimořádně citlivých informací. ISAC by proto mohl pracovat i s údaji, které patří mezi přísně chráněné kategorie podle článku 9 nařízení GDPR. Snímání dýchání nebo pulzu přitom není úplně neznámým konceptem. Podobný princip využívá WLAN-Sensing.

Wi-Fi router vysílá rádiové signály, které se odrážejí od předmětů i lidí v místnosti. Pohyb člověka, ale dokonce i samotné dýchání, způsobuje malé změny v odražených vlnách. Analýzou těchto změn lze zaznamenat pohyb hrudníku bez kamery a bez senzoru připevněného přímo na těle. Další citlivou vlastností rádiových vln je jejich schopnost pronikat zdmi. Právě ta otevírá otázku možného zásahu do základního práva na nedotknutelnost obydlí.

6G síť může zachytit i člověka, který nemá mobil

Jeden z největších právních problémů nespočívá v samotném fungování technologie, ale v tom, na jakém právním základě by se údaje získávaly. Plošné rádiové snímání totiž může zaznamenat každého člověka, který se nachází v dosahu, bez ohledu na to, zda má u sebe telefon nebo jiné připojené zařízení.

Takoví lidé se označují jako „bystanders“, tedy nezúčastnění kolemjdoucí. Pro jejich detekci není nutné, aby sami používali zařízení zapojené do sítě. Právě zde vzniká problém se souhlasem podle GDPR. Při plošném snímání by bylo mimořádně složité už samotné oslovení všech lidí, které může systém zachytit. Prakticky není možné předem žádat miliony kolemjdoucích o povolení, aby je síť mohla zaznamenat.

Rozsahem zásahu může ISAC připomínat neviditelný kamerový dohled. Rádiové snímání má navíc jednu podstatnou odlišnost – může zachytit i prostor, který kamera přímo nevidí. Současně je méně nápadné. Zatímco kameru lidé přirozeně vnímají jako zařízení schopné sledování, bezdrátový router nebo základnová stanice stejnou asociaci běžně nevyvolávají.

6G síť se formuje už dnes, i když má přijít až kolem roku 2030

Čas hraje v této debatě zásadní roli. Když se určitý technický standard schválí a začne používat v rozsáhlé infrastruktuře, jeho pozdější úprava je mnohem složitější. Sítě 6G se očekávají přibližně kolem roku 2030. O bezpečnostních a soukromých mechanismech se proto rozhoduje už během přípravy norem.

Evropský institut pro telekomunikační normy ETSI, který je spoluzakladatelem globálního normalizačního projektu 3GPP, zveřejnil v únoru 2026 zprávu věnovanou bezpečnosti a ochraně soukromí u ISAC.

Dokument identifikuje 19 klíčových problémů, přičemž 15 z nich se přímo týká bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Mezi diskutované oblasti patří neoprávněné snímání, nakládání se surovými daty či jejich vyhodnocování s podporou umělé inteligence.

6G síť je součástí technologického závodu USA a Číny

Vývoj neprobíhá pouze v Evropě. Ve Spojených státech jej podporuje mimo jiné Next G Alliance, průmyslová aliance sdružující společnosti jako Nokia, Ericsson nebo Qualcomm. ISAC je v tomto prostředí považován za jednu ze základních funkcí budoucích 6G sítí. Diskuse se soustředí například na bezpečnost dopravy, monitorování životního prostředí a využití technologie při mimořádných situacích.

Čína zase označila 6G za národní prioritu. Zároveň buduje svou předchozí generaci 5G-Advanced ve stovkách měst a získaná měřicí data mohou ovlivňovat další vývoj globálního standardu. USA i Čína tedy pracují na technologii, u které hraje významnou roli boj o technologické prvenství. Otázka souhlasu lidí, kteří se ocitnou v dosahu senzoriky bez aktivní účasti, přitom není hlavní prioritou těchto závodů. Evropa se proto v debatě profiluje zejména jako region, který důrazně otevírá otázky ochrany soukromí. Odpověď na ně bude důležitá ještě předtím, než se technologie začne ve velkém nasazovat.

Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buďte první, kdo se zapojí do diskuse.

Přidat komentář

Pro komentování není potřeba přihlášení. Stačí přezdívka a komentář.

Kolik je čtyři plus čtyři?
Krátká česká kontrola proti spamu.