Na české politické scéně došlo k nevídanému výbuchu emocí. Vlastimil Tlustý, bývalý ministr financí a dříve výrazná osobnost ODS, se na sociálních sítích ostře opřel do premiéra Petra Fialy. Výrok, kterým jej označil za „vlastizrádce“, okamžitě rozpoutal vlnu diskusí, emocí a spekulací. Jedni jej považují za hlas lidu, druzí za rozvratnou figuru.
Podle Tlustého současná vláda zradila zájmy České republiky a slouží údajně cizím silám. „To už není česká politika, to je vykonávání rozkazů. Fiala nehájí naše zájmy,“ napsal bez obalu. Přitom varuje před ztrátou suverenity a tvrdí, že vláda nejen ignoruje občany, ale i ohrožuje budoucnost země.
„Pro mě je to vlastizrádce.“
Tato slova padla ve veřejném prostoru s takovou razancí, že se během několika hodin dostala mezi nejcitovanější vyjádření poslední doby. Zaznívají slova jako „propaganda“, „agenda ze zahraničí“ či „ztráta legitimity“. Podle Tlustého je Fiala jen nástrojem v rukou mocností, které sledují vlastní cíle – nikoli český zájem.
Reakce? Naprosto rozporuplné.
Část veřejnosti a nezávislých komentátorů se Tlustého výrokem cítí být povzbuzená – prý konečně někdo nahlas řekl to, co si mnozí myslí. Jiní ale varují před nebezpečným precedentem, kdy je premiér demokratického státu bez důkazů označen za vlastizrádce.
Tak silný výrok však vyvolává otázku: je to přehnaná a nezodpovědná provokace, nebo vážné varování před skutečnou hrozbou?
A co na to vláda? Zatím mlčí.
Fiala ani nikdo z jeho týmu se k útoku nevyjádřil. Strategie mlčení? Možná. Ale právě to může být v očích veřejnosti vnímáno jako neochota čelit kritice – nebo jako slabost. Odborníci upozorňují, že v době narůstající nedůvěry k institucím je mlčení to nejhorší, co vláda může udělat.
Je Vlastimil Tlustý jen hlasitý populista, nebo včasný hlas varování?