Vyšetřování jednoho z nejzávažnějších útoků na evropskou energetickou infrastrukturu posledních desetiletí přineslo další významný posun. Chorvatská policie 19. srpna 2026 v Pule zatkla ukrajinského občana Vladimira Z., kterého němečtí vyšetřovatelé podezírají z přímé účasti na výbuších plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 v Baltském moři. Zadržení proběhlo na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Německem.
Podle německého spolkového státního zastupitelství jde o vyškoleného potápěče, který měl patřit ke skupině kolem dalšího ukrajinského podezřelého Serhiie K. Vyšetřovatelé tvrdí, že právě členové této skupiny v září 2022 umístili výbušniny na potrubí v blízkosti dánského ostrova Bornholm. Vladimir Z. se měl osobně účastnit ponorů potřebných k provedení operace. Obvinění dosud nebyla pravomocně prokázána soudem.
Německo chce Vladimira Z. postavit před soud
Zadržení v Chorvatsku neznamená, že je případ uzavřen. Podezřelý má být nyní předán německým orgánům, které ho chtějí stíhat mimo jiné pro způsobení výbuchu, protiústavní sabotáž a zničení důležité infrastruktury.
Případ je neobvyklý také tím, že Vladimir Z. už jednou v rukou policie skončil. V září 2025 jej na základě německého zatykače zadržely polské úřady. Varšavský soud však 17. října téhož roku německou žádost o vydání odmítl a nařídil mužovo propuštění.
Nynější zatčení v Chorvatsku tak německým vyšetřovatelům otevírá druhou cestu, jak stejného podezřelého dostat před německou justici.
Měli by se podle vás profesionální sportovci veřejně zapojovat do politických kampaní?
Vyšetřovatelé ukazují na skupinu kolem Serhiie K.
Další klíčovou postavou případu je bývalý ukrajinský voják Serhii K. Německo jej podezírá z koordinace operace. V srpnu 2025 byl zadržen poblíž italského Rimini a po několikaměsíční právní bitvě jej Itálie v listopadu vydala do Německa. V červenci 2026 proti němu němečtí spolkoví žalobci podali obžalobu.
Němečtí žalobci tvrdí, že Serhii K. jednal jménem ukrajinských státních struktur. Jde však o tvrzení obžaloby, nikoli o pravomocný závěr soudu. Kyjev účast ukrajinského státu na sabotáži dlouhodobě odmítá a samotný Serhii K. svou účast rovněž popírá.
Tento rozdíl je zásadní. Jedna věc je trestní odpovědnost konkrétních potápěčů či organizátorů a druhá případné prokázání toho, kdo celou operaci nařídil. Právě otázka zadavatele zůstává z geopolitického hlediska nejcitlivější částí případu.
Jak měl útok na Nord Stream proběhnout?
Podle dosavadní vyšetřovací verze využila skupina podezřelých pronajatou plachetnici, která vyplula z německého Rostocku. Loď měla být zajištěna přes prostředníky s využitím falešných identifikačních dokladů. Potápěči se následně měli dostat k potrubí na dně Baltského moře a umístit na něj výbušniny.
Výbuchy nastaly 26. září 2022 poblíž ostrova Bornholm a poškodily tři ze čtyř potrubních větví systému Nord Stream. Některá místa ležela v hloubce přibližně 70 až 80 metrů, což ukazuje, že případná instalace náloží vyžadovala zkušené potápěče a odpovídající technické vybavení.
Pro představu: ponor do podobné hloubky už není běžným rekreačním potápěním. Člověk musí počítat s vysokým tlakem, omezeným časem na dně, potřebou dekomprese a komplikovanou manipulací s vybavením. Právě proto je profesní potápěčská zkušenost podezřelých pro vyšetřovatele důležitým bodem celé rekonstrukce.
Proč byly Nord Stream 1 a Nord Stream 2 tak důležité?
Nord Stream 1 byl vybudován jako přímé podmořské spojení mezi Ruskem a Německem. Do provozu vstoupil v roce 2011 a dlouhá léta představoval jednu z nejvýznamnějších tras pro dovoz ruského zemního plynu do Evropy.
V době výbuchů už ale Rusko přepravu přes Nord Stream 1 zastavilo. Moskva uváděla technické problémy a dopady sankcí, zatímco evropské vlády obviňovaly Kreml z využívání dodávek energie jako politického nástroje.
Paralelní Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, ale do běžného komerčního provozu se nikdy nedostal. Německo proces jeho certifikace zastavilo krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Sabotáž tedy neznamenala pouze fyzické poškození potrubí. Nord Stream se už před útokem stal symbolem sporu o to, nakolik se Evropa může energeticky spoléhat na Rusko.
Exploze způsobily také mimořádný únik metanu
Útok měl navíc významný ekologický rozměr. Novější mezinárodní výzkum koordinovaný Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) odhadl, že se z poškozených plynovodů mohlo uvolnit přibližně 445 000 až 485 000 tun metanu. Do studie se zapojilo téměř 70 vědců ze zhruba 30 výzkumných organizací.
Podle výsledků zveřejněných v odborném časopise Nature šlo pravděpodobně o vůbec největší zaznamenaný jednorázový únik metanu způsobený lidskou činností. Přesto představoval asi 0,1 procenta celosvětových antropogenních emisí metanu za rok 2022.
„Událost Nord Stream byla nejvyšším metanovým vrcholem, jaký kdy stanice Birkenes ICOS v Norsku zaznamenala,“ uvedl Dr. Stephen Platt z ICOS Norway.
Rozměr katastrofy byl patrný i ze satelitních měření. Evropská kosmická agentura uváděla, že ještě čtyři dny po poškození dosahovala u jednoho z míst rychlost úniku přibližně 79 000 kilogramů metanu za hodinu.
Případ Nord Streamu může mít širší dopad na evropskou bezpečnost
Vyšetřování už dávno není jen otázkou toho, kdo se v září 2022 potápěl k potrubí. Případ ukazuje, jak zranitelná může být kritická infrastruktura na mořském dně – od plynovodů a elektrických kabelů až po telekomunikační spojení.
Pokud by soudy potvrdily verzi německých vyšetřovatelů, bude nutné řešit nejen odpovědnost jednotlivých podezřelých, ale také případné napojení celé operace na státní struktury. Takový závěr by mohl mít značný právní i diplomatický význam. Zatím však jde o obvinění, která musí být prokázána v řádném soudním řízení.
Co bude následovat?
Nejbližším krokem má být předání Vladimira Z. z Chorvatska do Německa. Po převozu by měl stanout před německými justičními orgány.
Jeho zatčení téměř čtyři roky po explozích zároveň ukazuje, že vyšetřování Nord Streamu zdaleka neskončilo. Zatímco policie a státní zástupci postupně skládají dohromady pohyb podezřelých, použité vybavení a organizaci operace, největší otázka stále zůstává otevřená: kdo útok definitivně nařídil a jak vysoko sahala odpovědnost za jeho provedení?
Diskuse
0 komentářů