Milost pro vojáky: Symbol loajality, nebo ohrožení důvěry?

Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla využít výjimečný nástroj abolice a zastavit trestní stíhání čtyř vojáků ze speciálních sil nevyvolalo bouři pouze ve veřejném prostoru, ale i hlubokou debatu mezi samotnými veterány. Zatímco jedni vidí v prezidentově kroku spravedlivý akt podpory mužům ve zbrani, druzí ho považují za nebezpečný zásah do principů právního státu a vojenské etiky.

Případ Šindánd: Smrt, odveta a otazníky

Celá kauza se váže ke dni, kdy afghánský voják Vahidulláh Chán na základně Šindánd v roce 2018 zabil českého psovoda Tomáše Procházku a zranil dva další vojáky. Následně byl zadržen a krátce nato ve vazbě zemřel. Z amerického a afghánského vyšetřování později vyplynulo podezření, že během výslechů došlo k neetickému zacházení – například údajné kopání do rozkroku a mazání videozáznamů z kamer.

Čtyři čeští vojáci čelili koncem roku 2023 obvinění, nikoli z vraždy, ale z trestných činů, které zahrnovaly porušení strážní služby, neposkytnutí pomoci, vydírání a neuposlechnutí rozkazu. Přesto jim hrozily mimořádně vysoké tresty – dokonce až doživotí – protože případ byl právně kvalifikován jako čin v bojové situaci.

Obhajoba tuto klasifikaci dlouhodobě zpochybňuje. Zdůrazňuje, že žádný přímý důkaz o násilí, které by vedlo ke smrti zajatce, nebyl jednoznačně prokázán. Navíc tvrdí, že vyšetřovatelé neprovedli výslechy všech důležitých svědků, zejména z řad amerických a afghánských jednotek.

Prezidentova abolice: Správné načasování, nebo unáhlenost?

Prezident Petr Pavel – sám bývalý generál a velitel 601. skupiny, do níž sporní vojáci spadali – prohlásil, že kauzu sleduje dlouhodobě a rozhodnutí učinil po důkladném uvážení. Argumentoval tím, že vyšetřování bylo nepřiměřeně dlouhé, právní konstrukce nepřesvědčivá a nešlo o násilné zločiny. Podle jeho názoru nebylo spravedlivé, aby tito vojáci čelili potenciálně doživotnímu trestu.

Kritici ale upozorňují na problematický rozměr tohoto aktu – prezident rozhodl, aniž by případ prošel nezávislým soudem. Objevují se otázky, zda měl k dispozici úplné informace, včetně forenzních důkazů a výpovědí. I sám Pavel připustil, že některé detaily neměl k dispozici.

Spolek Vlčí máky proto zveřejnil ostré prohlášení:
„Prezident a ti, kteří na něj vyvíjeli nátlak, tímto krokem znemožnili nezávislé soudní líčení. Poškozují tím důvěru v armádu jako čestnou a profesionální instituci.“

Veteráni proti veteránům

Možná nejbolestivější část celé debaty je, že nejostřejší kritika nevychází od politiků, ale od lidí, kteří mají s armádou přímou zkušenost. Vojenská komunita je najednou rozdělená. Část veteránů rozhodnutí prezidenta vítá jako gesto loajality – přesvědčení, že stát se má postavit za své vojáky i v těžkých chvílích.

Druhá část ale varuje: „Právo musí platit i na bojišti.“ Tato skupina upozorňuje, že česká armáda si budovala obraz moderní a morálně pevné instituce, která ctí pravidla a neschovává se za hrdinství, když dojde k pochybení.

Jinými slovy – někteří vnímají milost jako signál, že za určitých okolností nevadí překročit pravidla, pokud jste „na správné straně“.

Rozhodnutí prezidenta Pavla bude předmětem právních analýz, politických debat i akademických úvah ještě dlouho. Bez ohledu na to, jak se společnost postaví k této konkrétní milosti, otevřel se tím zásadní precedens:
Může prezident, byť s nejlepšími úmysly, přerušit vyšetřování tak závažné kauzy dříve, než ji posoudí soud?

A možná ještě zásadnější otázka zní:

Můžeme věřit ve spravedlnost, když se vyšetřování ukončí, než vůbec začne?