Další problém je na obzoru: Nad Českem se znovu stahují mraky. Babiš mluví o dramatické situaci

Energetická krize podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka už začala a hlavním problémem má být především cena plynu.
Cena plynu se podle poskytnutých údajů dostala nejvýše od konce roku 2022 a její růst pociťují také energeticky náročné podniky.
Premiér Andrej Babiš označuje za dramatickou rovněž situaci kolem ropy a pohonných hmot a požaduje řešení na evropské úrovni.
Analýza projektu ESPON zároveň upozorňuje, že případný cenový šok může výrazněji zasáhnout země střední a východní Evropy včetně Česka.

Energetická krize se podle českého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka znovu stává realitou, přičemž pozornost se soustředí především na rychle rostoucí ceny. Vývoj se netýká pouze zemního plynu, ale také elektřiny, ropy a pohonných hmot. Zásobníky plynu se přitom podle dostupných údajů plní podstatně pomaleji než v předchozích letech. Cena plynu vystoupala na úrovně, které Evropa nepamatuje od konce roku 2022.

Dopady už sledují také velké průmyslové podniky, pro které energie představují významnou část výrobních nákladů. Česká vláda tvrdí, že má připravena opatření, která může v případě potřeby spustit. Situaci současně ovlivňuje vývoj na světovém trhu s ropou a problémy spojené s rafinérskými kapacitami. Otázkou zůstává, jak výrazně mohou vysoké ceny zasáhnout české firmy a jaká opatření by v takovém případě mohla vláda použít?

Energetická krize se podle Havlíčka týká především ceny

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro Echo24 uvedl, že případný problém podle něj nespočívá v samotném nedostatku zemního plynu. Za zásadní považuje jeho vysokou cenu a její dopad na cenu elektřiny ve střední Evropě.

„Problém je v ceně. O víkendu byla na 80 eur/MWh, což je desetinásobně víc než například v USA/Henry Hub. A od plynu se odvíjí na středoevropském energetickém trhu cena elektřiny, která je rovněž vysoká. Důvodem jsou války na Ukrajině, Blízkém východě, navíc se to komplikuje s Jemenem,“ uvedl Havlíček pro Echo24.

Cena plynu se mezitím podle poskytnutých údajů dostala nejvýše od konce roku 2022. Říjnový termínový kontrakt v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF překonal hranici 84 eur za megawatthodinu, tedy přibližně 2040 korun za MWh. Havlíček následně v České televizi prohlásil, že je potřeba připustit, že začala další energetická krize. Současně ale podle dodaného podkladu uvedl, že situace ještě není kritická.

Energetická krize už zvyšuje náklady průmyslu

Vývoj cen velmi pozorně sledují především energeticky náročné společnosti. Česká televize popsala situaci ostravské Nové huti, která nyní podle uvedených údajů zaplatí za zemní plyn až 73 milionů korun měsíčně. Jde přibližně o dvojnásobek nákladů oproti jaru. Pokud by současný vývoj pokračoval, měsíční účet by mohl vzrůst ještě asi o 25 milionů korun.

Pro provoz hutě je přitom plyn klíčový, protože slouží k zahřívání oceli před jejím dalším zpracováním. Podnik má část dodávek cenově zajištěnou, většinu plynu však podle reportáže nakupuje na spotovém trhu za aktuální ceny. Generální ředitel Nové huti Radek Strouhal upozornil na hranici 100 eur za megawatthodinu.

„Ve chvíli, kdy plyn překročí 100 euro za megawattu, tak se můžeme dostat do stavu, kdy opravdu bude lepší na chvilinku odstavit. V té chvíli přichází diskuze o nějaké podpoře formou kurzarbeitu s vládou,“ uvedl Strouhal. Mezi opatřeními, která má vláda podle Havlíčka připravena, je také plošné zastropování cen elektřiny a plynu, a to u výrobců i dodavatelů.

Energetická krize se netýká pouze zemního plynu

Napjatá situace panuje rovněž na trhu s ropou. Premiér Andrej Babiš ve svém nedělním videu hovořil o nedostatku rafinérských kapacit a vysokých maržích rafinerií. Tématem se mají zabývat také ministři financí Evropské unie při jednání v Dublinu. Ministryně financí Alena Schillerová podle podkladu uvedla, že by se mohlo otevřít rovněž téma windfall tax pro ropné společnosti.

Světové referenční ceny ropy se po výpadku dodávek ze Saúdské Arábie dostaly na několikaměsíční maxima a překročily 100 dolarů za barel. Babiš situaci označil za dramatickou a upozornil také na blížící se topnou sezonu.

„Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, nevypadá to vůbec dobře. My bojujeme za to, aby Evropa konečně něco udělala. Před V4 jsem poslal kolegům dopis, velmi konkrétní, jsme jedni z nejaktivnějších v rámci Evropy, bojujeme, aby ETS1 byly pro energeticky náročný průmysl zastaveny. ETS2 dopadne na všechny. Jsem zvědav, když jsou příští rok všude v Evropě volby, jak o tom budou kandidáti mluvit,“ řekl Babiš. Po pondělním jednání vlády následně uvedl, že by na evropské úrovni chtěl radikální řešení jak u plynu, tak u pohonných hmot.

Energetická krize může mít ve východní Evropě silnější dopad

Důsledky případného prudkého růstu cen plynu nemusí být v celé Evropské unii stejné. Podle simulace projektu Evropské sítě pro pozorování územního plánování ESPON by mohl být dopad výraznější právě ve střední a východní Evropě včetně České republiky.

Méně závažný inflační dopad cenového šoku analýza očekává například v Německu, Rakousku, Francii, Skandinávii, Španělsku, Portugalsku nebo Itálii. Mezi více ohrožené státy naopak zařazuje Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské země a některé části Rumunska.

„Země s vyšší energetickou účinností, více diverzifikovanými energetickými systémy a s menší závislostí na dovozu fosilních paliv jsou proti takovým šokům lépe chráněny,“ uvádí se podle agentury APA v tiskové zprávě projektu koordinovaného vídeňským výzkumným ústavem CESAR.

U států střední a východní Evropy analýza poukazuje zejména na vyšší závislost na fosilních palivech. V kombinaci s omezenější rozpočtovou flexibilitou může tato skutečnost podle autorů zesilovat negativní následky prudkého zdražení zemního plynu.

Nejcitlivější by byly energeticky náročné podniky zaměřené například na výrobu kovů, cementu a skla. Dopady by pocítily také rafinerie a chemický průmysl. V energetice by se vysoká cena zemního plynu mohla promítat především do cen elektřiny, protože část evropských elektráren plyn využívá při její výrobě.

FAQ: Energetická krize a její možné dopady

Proč se růst ceny zemního plynu může promítnout také do ceny elektřiny?

Podle Havlíčka se na středoevropském energetickém trhu od ceny plynu odvíjí také cena elektřiny. Plynové elektrárny jsou navíc součástí evropského systému výroby elektřiny. Výrazné zdražení plynu proto může ovlivnit náklady i mimo samotný plynárenský sektor.

Proč jsou energeticky náročné podniky vůči zdražování citlivější?

Podniky vyrábějící například kovy, cement nebo sklo spotřebovávají při výrobě velké množství energie. Prudký růst ceny plynu proto může významně zvýšit jejich provozní náklady. Příklad Nové huti ukazuje, že rozdíly mohou dosahovat desítek milionů korun měsíčně.

Jaký význam má hranice 100 eur za MWh pro Novou huť?

Generální ředitel Radek Strouhal ji ve svém vyjádření spojil se situací, kdy by mohlo být ekonomicky výhodnější provoz na určitou dobu odstavit. V takovém případě by podle něj přišla na řadu také diskuse s vládou o podpoře formou kurzarbeitu. Jde o vyjádření vztahující se ke konkrétní situaci tohoto podniku.

Jaká opatření má česká vláda podle Havlíčka připravena?

Havlíček uvedl, že vláda je připravena aktivovat opatření připravovaná od jara. Mezi nimi zmínil plošné zastropování cen elektřiny a zemního plynu u výrobců i dodavatelů. Současně podle dodaného textu uvedl, že aktuální situaci ještě nepovažuje za kritickou.

Proč může cenový šok zasáhnout střední a východní Evropu výrazněji?

Analýza ESPON poukazuje především na závislost některých zemí tohoto regionu na fosilních palivech. Roli podle ní hraje také rozpočtová flexibilita jednotlivých států a diverzifikace energetických zdrojů. Země s vyšší energetickou účinností a menší závislostí na dovážených fosilních palivech mají být vůči podobným šokům odolnější.

Které části ekonomiky by prudké zdražení plynu zasáhlo nejvíce?

Podle uvedené analýzy patří mezi nejohroženější energeticky náročná průmyslová odvětví. Konkrétně jde například o výrobu kovů, skla a cementu, ale také chemický průmysl a rafinerie. V energetice by se dražší plyn mohl projevit především prostřednictvím vyšších cen elektřiny.