Energetická krize podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka už začala a hlavním problémem má být především cena plynu.
Cena plynu se podle poskytnutých údajů dostala nejvýše od konce roku 2022 a její růst pociťují také energeticky náročné podniky.
Premiér Andrej Babiš označuje za dramatickou rovněž situaci kolem ropy a pohonných hmot a požaduje řešení na evropské úrovni.
Analýza projektu ESPON zároveň upozorňuje, že případný cenový šok může výrazněji zasáhnout země střední a východní Evropy včetně Česka.
Energetická krize se podle českého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka znovu stává realitou, přičemž pozornost se soustředí především na rychle rostoucí ceny. Vývoj se netýká pouze zemního plynu, ale také elektřiny, ropy a pohonných hmot. Zásobníky plynu se přitom podle dostupných údajů plní podstatně pomaleji než v předchozích letech. Cena plynu vystoupala na úrovně, které Evropa nepamatuje od konce roku 2022.
Dopady už sledují také velké průmyslové podniky, pro které energie představují významnou část výrobních nákladů. Česká vláda tvrdí, že má připravena opatření, která může v případě potřeby spustit. Situaci současně ovlivňuje vývoj na světovém trhu s ropou a problémy spojené s rafinérskými kapacitami. Otázkou zůstává, jak výrazně mohou vysoké ceny zasáhnout české firmy a jaká opatření by v takovém případě mohla vláda použít?
Obáváte se dalšího výrazného růstu cen energií?
Energetická krize se podle Havlíčka týká především ceny
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro Echo24 uvedl, že případný problém podle něj nespočívá v samotném nedostatku zemního plynu. Za zásadní považuje jeho vysokou cenu a její dopad na cenu elektřiny ve střední Evropě.
„Problém je v ceně. O víkendu byla na 80 eur/MWh, což je desetinásobně víc než například v USA/Henry Hub. A od plynu se odvíjí na středoevropském energetickém trhu cena elektřiny, která je rovněž vysoká. Důvodem jsou války na Ukrajině, Blízkém východě, navíc se to komplikuje s Jemenem,“ uvedl Havlíček pro Echo24.
Cena plynu se mezitím podle poskytnutých údajů dostala nejvýše od konce roku 2022. Říjnový termínový kontrakt v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF překonal hranici 84 eur za megawatthodinu, tedy přibližně 2040 korun za MWh. Havlíček následně v České televizi prohlásil, že je potřeba připustit, že začala další energetická krize. Současně ale podle dodaného podkladu uvedl, že situace ještě není kritická.
Energetická krize už zvyšuje náklady průmyslu
Vývoj cen velmi pozorně sledují především energeticky náročné společnosti. Česká televize popsala situaci ostravské Nové huti, která nyní podle uvedených údajů zaplatí za zemní plyn až 73 milionů korun měsíčně. Jde přibližně o dvojnásobek nákladů oproti jaru. Pokud by současný vývoj pokračoval, měsíční účet by mohl vzrůst ještě asi o 25 milionů korun.
Diskuse
0 komentářů