Politický odpor i v Česku
Návrh na přesměrování části výnosů z daně přímo do rozpočtu EU však vyvolává ostrou kritiku. Řada členských států, včetně Polska a Francie, upozorňuje, že se jedná o „toxický“ návrh, který může dále posílit odpor veřejnosti vůči klimatickým politikám a nahrát populistickým a euroskeptickým hnutím. Obavy panují i v Česku, kde jsou zelené reformy dlouhodobě vnímány s nedůvěrou a vláda čelí veřejnému tlaku kvůli rostoucím cenám energií.
Premiér Petr Fiala se k systému ETS2 v minulosti vyjadřoval opatrně, s důrazem na nutnost kompenzací pro zranitelné skupiny obyvatel. Česká vláda zároveň dosud neimplementovala příslušnou směrnici do národní legislativy, podobně jako Francie či Slovensko.
„Tento návrh přichází v citlivé době, kdy už nyní narážíme na odpor veřejnosti k dalším nákladům. Využít výnosy z této daně k zalepení unijního rozpočtu může být v očích lidí vnímáno jako dvojí trest,“ uvedl pro média nejmenovaný český diplomat v Bruselu.
Rozpočtový tlak a hledání zdrojů
Evropská unie se přitom ocitá pod rostoucím finančním tlakem. Od roku 2028 bude muset každoročně splácet miliardy eur z dluhů, které vznikly v souvislosti s pandemií COVID-19 a krizí na Ukrajině. Očekává se, že rozpočtová mezera dosáhne až 30 miliard eur ročně. Zvyšování přímých příspěvků členských států do unijní pokladny naráží na odpor zejména u čistých plátců jako Německo nebo Nizozemsko.
Komise proto připravila seznam 16 možných nových zdrojů příjmů pro EU – tzv. „vlastních zdrojů“. Kromě příjmů z klimatických politik (ETS, uhlíkové clo CBAM) se zvažuje i digitální daň, poplatek za zásilky ze třetích zemí, nebo poplatek za cestování bez víz. Mezi další návrhy patří daň z tabáku nebo ze sladkých a slaných potravin – ty jsou však považovány za nepopulární a regresivní.
Neideální volby
„Neexistuje žádný ideální kandidát. Budeme vybírat tu nejméně špatnou možnost,“ uvedl jeden z bruselských úředníků. Evropská komise má návrh nového rozpočtu zveřejnit v červenci.
V českém politickém prostředí se očekává, že jakýkoli návrh na přímé zatížení domácností bez výrazných kompenzací bude před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny krajně nepopulární. Vláda proto bude hledat rovnováhu mezi závazky vůči EU a domácím tlakem na zachování cenové stability.
