Petr Pavel zůstává favoritem. Nový průzkum ukázal, koho Češi na Pražském hradě rozhodně nechtějí. Známé tváře tvrdě narazily

◉ Nový průzkum hodnotil celkem 45 osobností z politiky i veřejného života.

◉ Většina známých jmen skončila se záporným hodnocením a nízkou přijatelností pro prezidentský úřad.

◉ Jediným člověkem s kladným výsledkem se stal současný prezident Petr Pavel.

◉ Lidé od budoucí hlavy státu očekávají zkušenosti, schopnost vést a nadstranický přístup.

Perex

Petr Pavel zůstává podle nového průzkumu výraznou výjimkou mezi osobnostmi, které by mohly v budoucnu usilovat o Pražský hrad. Přestože do dalších prezidentských voleb zbývá ještě poměrně dlouhá doba, veřejnost už nyní naznačuje, koho si ve funkci prezidenta dokáže představit a koho naopak odmítá. Výsledky přinesly několik překvapení a pro některé známé tváře také nepříjemné zjištění.

Ukázalo se totiž, že řada politiků i veřejně známých osobností by měla cestu k nejvyšší ústavní funkci velmi složitou. Výzkum zároveň naznačil, jaké vlastnosti Češi od budoucího prezidenta očekávají. Kdo dopadl nejhůře a proč se jeden kandidát od ostatních výrazně odlišuje? Odpověď přinášejí následující řádky.

Petr Pavel jako jediný získal kladné hodnocení

Diskuse o tom, kdo by mohl v budoucnu vystřídat současnou hlavu státu, se postupně rozbíhá. Agentura STEM/MARK proto zjišťovala názory veřejnosti na celkem 45 osobností z politického i veřejného života. Výsledky ukázaly, že pro mnoho respondentů bylo jednodušší určit, koho by na Pražském hradě vidět nechtěli, než vybrat svého ideálního kandidáta.

Mezi jmény, která získala výrazně záporné hodnocení, se objevili například Ivan Bartoš, Zdeněk Hřib, bývalý premiér Petr Fiala, europoslanec Filip Turek nebo bývalý hokejový brankář Dominik Hašek. U těchto osobností převažovaly negativní postoje natolik, že případná prezidentská kandidatura by pro ně podle výsledků představovala mimořádně náročný úkol.

Podobně dopadli i někteří kandidáti známí z minulých prezidentských voleb. Výrazně záporné skóre zaznamenali podnikatel Karel Janeček i ekonomka Danuše Nerudová. O něco příznivěji veřejnost hodnotila Jiřího Drahoše a Pavla Fischera. Nejlépe z této skupiny si vedli Marek Hilšer a Jan Švejnar, ani oni však nedokázali dosáhnout kladné hodnoty podpory.

Právě Petr Pavel byl jediným hodnoceným, který skončil v kladných číslech. Podle průzkumu by mu navíc více než polovina dotázaných byla ochotna svěřit i druhé funkční období.

K možnosti opětovné kandidatury se prezident vyjádřil již v minulosti. „Pokud situace bude taková i dál, tak jsem připraven dostát tomu, co jsem říkal, což znamená, že bych do toho šel znova,“ uvedl.

Petr Pavel a očekávání veřejnosti od budoucího prezidenta

Výzkum se nezaměřil pouze na jednotlivá jména, ale také na vlastnosti, které lidé od budoucí hlavy státu požadují. Respondenti nejčastěji zmiňovali zkušenosti z veřejného života, schopnost vést lidi a důstojnou reprezentaci České republiky.

Podle analytika Jana Buriance ze STEM/MARK mají Češi největší důvěru v osobnosti, které disponují diplomatickými zkušenostmi, umějí hledat kompromisy a dokážou vystupovat nad rámec stranické politiky. Právě tyto charakteristiky považuje veřejnost za klíčové pro výkon prezidentské funkce.

Výsledky zároveň naznačují, že případní budoucí kandidáti budou muset veřejnost přesvědčit nejen svými názory, ale především schopností spojovat společnost a reprezentovat stát nestranným způsobem. Zda si Petr Pavel svou současnou podporu udrží až do dalších voleb, ukážou až následující měsíce a roky.