Přejít k obsahu

Pietní akt k výročí okupace Československa narušil pískot a skandování. Petr Pavel varoval před tlakem na veřejnoprávní média

6 min čtení
Petr Pavel
Petr Pavel

Připomínka jednoho z nejtragičtějších dnů moderních československých dějin měla být především chvílí ticha a úcty k obětem. Pietní akt před budovou Českého rozhlasu v Praze k 58. výročí okupace Československa ze srpna 1968 však letos provázely také hlasité politické emoce. Při vystoupeních prezidenta Petra Pavla a dalších ústavních činitelů se z davu ozýval pískot, skandování i potlesk.

Akce na Vinohradské třídě začala položením věnců za účasti představitelů státu, pamětníků a veřejnosti. Podle zpravodajství se na místě sešly nižší stovky lidí. Účast prezidenta na pietním aktu předem potvrdil také Pražský hrad.

Petr Pavel musel před projevem čekat

Po vystoupení generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala se měl slova ujmout prezident Petr Pavel. Ještě před začátkem jeho projevu se však mezi přihlížejícími ozval pískot. Současně část lidí začala prezidentovi tleskat a skandovat na jeho podporu.

Hlava státu proto několik desítek sekund čekala, než se situace uklidnila natolik, aby mohl projev zahájit. Samotná reakce publika tak názorně ukázala, jak silně dokáže i historická připomínka odrážet současné politické rozdělení společnosti.

Pavel ve vystoupení zdůraznil především význam médií veřejné služby. Připomněl, že právě Československý rozhlas hrál v srpnu 1968 mimořádnou úlohu při informování veřejnosti a odporu proti okupaci. Zároveň upozornil na dnešní, podle jeho slov „plíživější tlak“ směřující k omezování veřejnoprávních médií.

Překvapilo vás, že jde podle dostupných zpráv o první podobnou havárii v Česku?

Proč byl právě rozhlas v srpnu 1968 tak důležitý?

Místo dnešní piety není vybráno náhodně. Budova tehdejšího Československého rozhlasu se 21. srpna 1968 stala jedním ze symbolických center odporu proti invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Rozhlas už v 1:55 ráno odvysílal zprávu o vstupu vojsk do Československa. Přestože se okupanti pokoušeli vysílání zastavit, pracovníci rozhlasu pokračovali i z náhradních a improvizovaných pracovišť. Informovali obyvatele, pomáhali omezit chaos a zprávy o dění v zemi dostávali také do zahraničí.

Pokračování článku po kliknutí
Přečti si celý článek
Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buďte první, kdo se zapojí do diskuse.

Přidat komentář

Pro komentování není potřeba přihlášení. Stačí přezdívka a komentář.

Kolik je čtyři plus čtyři?
Krátká česká kontrola proti spamu.