Podpora Ukrajiny bude masivní. NATO slibuje desítky miliard eur a vysílá jasný vzkaz. Babiš překvapil

Podpora Ukrajiny má podle lídrů NATO v roce 2026 dosáhnout 70 miliard eur.
Čtenář se dozví, co spojenci uvedli v závěrečném prohlášení ze summitu v Ankaře.
V článku přibližujeme také vyjádření ke kolektivní obraně a článku 5 Washingtonské smlouvy.
Nechybějí informace o postoji USA, investicích do obrany ani o větší roli Evropy a Kanady.

Podpora Ukrajiny zůstává jedním z hlavních témat Severoatlantické aliance. Lídři členských států NATO na summitu v Ankaře potvrdili, že chtějí pokračovat v pomoci zemi, která čelí ruské invazi. Zároveň zdůraznili závazek ke kolektivní obraně, která je základním pilířem fungování Aliance.

V závěrečném prohlášení se objevil také odkaz na článek 5 Washingtonské smlouvy. Ten připomíná, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Summit přinesl také informace o vysokých obranných investicích a nových zakázkách. Důležitým tématem byla rovněž role evropských spojenců a Kanady. Jaké konkrétní závazky přijali lídři NATO vůči Ukrajině?

Podpora Ukrajiny jako hlavní poselství summitu NATO

Lídři členských států Severoatlantické aliance ve středu na summitu v Ankaře potvrdili jednotu, solidaritu a závazek ke společné obraně. V závěrečném prohlášení zároveň deklarovali, že podpora Ukrajiny bude pokračovat i v dalších letech.

Zemi napadené Ruskem slíbili poskytnout vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur v roce 2026. Spojenci zároveň potvrdili, že nejméně stejnou úroveň chtějí zachovat i v roce 2027.

V prohlášení se uvádí: „Útok na jednoho je útokem na všechny. Naše jednota, solidarita a společná síla nadále tvoří základ míru, bezpečnosti a prosperity pro jednu miliardu občanů naší Aliance svobodných a demokratických zemí.“

Podpora Ukrajiny a růst investic do obrany

Hlavy států a vlád v Ankaře upozornily, že Aliance musí reagovat na dlouhodobá bezpečnostní rizika. Jako důvod zvyšování obranných výdajů uvedly potřebu „odolávat dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost a stabilitu, stejně jako hrozbě terorismu“.

V této souvislosti oznámily nové zakázky v hodnotě více než 50 miliard dolarů. Spojenci se podle prohlášení zavázali také k rozšiřování společných výrobních kapacit a ke spolupráci s průmyslem s cílem urychlit inovace v obranném sektoru.

Důležitým signálem je také skutečnost, že evropské členské státy NATO a Kanada mají přebírat větší odpovědnost za obranu v rámci Aliance. Podle prohlášení se tak má dít „ve spolupráci s USA“.

Podpora Ukrajiny, USA a slova Donalda Trumpa

Na summitu zazněla také vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle zdroje agentury AFP měl Trump na jednání za zavřenými dveřmi prohlásit, že Spojené státy chtějí v NATO zůstat. Jde o výrazný signál, protože v minulosti Alianci opakovaně kritizoval a hovořil i o možnosti vystoupení.

Později během bilaterálního setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl novinářům, že na summitu panovala „velká láska“.

Tato slova zazněla v době, kdy spojenci opakovaně zdůrazňují, že podpora Ukrajiny má být nejen politickým prohlášením, ale také konkrétní pomocí v podobě vojenské techniky, výcviku a dalších forem podpory.

Podpora Ukrajiny má být dlouhodobá a předvídatelná

Kyjev podle lídrů NATO už více než čtyři roky odolává ruské invazi a zároveň „přispívá k transatlantické bezpečnosti“. Spojenci v prohlášení uvedli, že zůstávají jednotní v podpoře Ukrajiny při obraně její svobody, suverenity a územní celistvosti.

Převážnou většinu vojenské pomoci podle prohlášení v současnosti financují evropští spojenci a Kanada. Aliance zdůraznila, že tato pomoc musí být spravedlivá, předvídatelná a dlouhodobě udržitelná.

V závěrečném prohlášení se uvádí: „Na rok 2026 se spojenci zavázali poskytnout Ukrajině vojenskou techniku, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur a potvrdili svůj svrchovaný závazek udržet alespoň stejnou úroveň i v roce 2027.“

Summit v Ankaře tak přinesl jasné politické poselství. Podpora Ukrajiny zůstává pro NATO strategickým tématem a zároveň součástí širší debaty o obraně euroatlantického prostoru.

Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš. Podle předsedy vlády by se Evropa měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které představují hlavní problém.