◉Premiér Babiš odmítl, že by Česko garantovalo půjčky Ukrajině z unijní úrovně.
◉Zmrazená ruská aktiva zůstávají sporným nástrojem možného financování.
◉Belgie i Maďarsko varují před právními i geopolitickými důsledky.
◉Fico odmítá použití peněz na vojenskou pomoc, podporuje až poválečné reparace.
Zmrazená ruská aktiva se stala dalším jablkem sváru v Evropské unii. Andrej Babiš před summitem EU v Bruselu oznámil, že Česká republika nebude garantovat žádné mimořádné půjčky Ukrajině. Podle něj je potřeba se držet zavedených mechanismů. V pozadí jsou ale nejen ekonomické obavy, ale i hrozby z Moskvy. Co Brusel plánuje a proč jsou některé státy ostře proti?
Evropa zvažuje využití zmrazených ruských aktiv. Babiš říká: ne za každou cenu
Evropská unie debatuje o tom, jak pomoci Ukrajině i po roce 2025. Na stole jsou dvě varianty: klasická unijní půjčka nebo využití zmrazených ruských aktiv formou reparačního úvěru. Premiér Andrej Babiš ale trvá na tom, že Česko žádné nové garance poskytovat nebude.
„Nemyslíme si, že bychom měli měnit způsob financování. Ukrajinu podporujeme, ale prostřednictvím mechanismů, které už známe,“ prohlásil před jednáním Evropské rady.
Unie má momentálně zablokováno přibližně 210 miliard eur ruských státních prostředků. Největší část z nich – zhruba 185 miliard – spravuje belgický depozitář Euroclear.
Belgické a maďarské varování: pozor na odvetu Ruska
Nejen Babiš má k návrhu výhrady. Obavy vyjádřil také belgický premiér Bart De Wever, podle kterého by zabavení zmrazených ruských aktiv mohlo mít právní následky. Pokud by Rusko požadovalo odškodnění, mohla by celou situaci odnést právě Belgie – a s ní i další členské státy.
„V případě zabavení aktiv může Moskva odpovědět tak, že zmrazí či zabaví majetek států EU na svém území,“ připomněl Babiš.
Maďarský premiér Viktor Orbán zašel ještě dál. Tvrdí, že s ruským prezidentem Putinem komunikuje přímo, a podle jeho slov Kreml vnímá připravované kroky jako agresi. „Následovala by rázní odpověď,“ citoval Orbán obsah jejich korespondence.
Slovenský Fico proti zbraním, Češi žádají větší díl z obranného fondu
Na stejnou notu jako Babiš hraje i slovenský premiér Robert Fico, který opět zopakoval, že nepodpoří financování vojenských výdajů Ukrajiny z evropských zdrojů. Zmrazená ruská aktiva by podle něj měla být součástí mírové dohody a využita až po válce, a to pouze na základě konsenzu.
Slovenská opozice se ale proti Ficovi ostře postavila. Michal Šimečka (Progresívne Slovensko) připomněl, že zatímco Fico odmítá pomoc Ukrajině, Slovensko dál platí Rusku za energii, čímž Moskvu přímo podporuje.
Český premiér mezitím žádá větší podíl z unijního obranného fondu SAFE. Chce financovat tankové jednotky Leopard 2 A8, nové Tatry a také infrastrukturu, včetně části dálnice D11.
Babiš: Humanitární pomoc ano, ale bez nových rizik
Podle premiéra není správné, aby Česko ručilo za půjčky v miliardových částkách, které by navíc mohly být v budoucnu předmětem sporů. „Nechceme zatížit naše příští rozpočty. Pomoc poskytujeme, ale nechceme riskovat finanční stabilitu,“ zdůraznil.
Zopakoval, že Česká republika i nadále poskytuje Ukrajině humanitární pomoc a část evropských prostředků, které Česko do rozpočtu EU odvádí, již nyní slouží k podpoře Kyjeva.