Přejít k obsahu

Lex Babiš znovu rozvířil českou politiku. Schillerová a Kupka si v televizní debatě nic nedarovali

5 min čtení

◉ Lex Babiš se stal hlavním tématem ostré debaty mezi Alenou Schillerovou a Martinem Kupkou.
◉ Schillerová tvrdí, že novela pouze napravuje pravidla nastavená proti jednomu politikovi.
◉ Kupka varuje před možným střetem zájmů a ztrátou důvěry veřejnosti.
◉ Politici se střetli také kvůli rozpočtu, fungování vlády i kauze Ondřeje Prokopa.

Lex Babiš opět vyvolává silné reakce napříč českou politickou scénou. V pořadu Za pět minut dvanáct se kvůli němu střetli ministryně financí Alena Schillerová a předseda ODS Martin Kupka. Oba politici nabídli zcela odlišný pohled na připravované změny zákona o střetu zájmů. Zatímco Schillerová hovořila o narovnání pravidel, opozice upozorňovala na možná rizika. Debata se postupně rozšířila i na hospodaření státu a plánované změny rozpočtových pravidel.

Řeč přišla také na hodnocení prvních šesti měsíců vlády Andreje Babiše. Nechyběla ani diskuse o situaci kolem pražského politika ANO Ondřeje Prokopa. Atmosféra byla místy velmi vyhrocená a zaznělo několik ostrých výroků. Jaké argumenty předložily obě strany a v čem se jejich názory nejvíce rozcházejí?

Lex Babiš podle Schillerové napravuje dřívější nastavení

Ministryně financí Alena Schillerová během debaty hájila změny známé jako lex Babiš. Podle ní byl zákon od svého vzniku v roce 2017 zaměřen proti jedné konkrétní osobě a jeho cílem bylo dostat Andreje Babiše z politiky.

Schillerová zdůraznila, že premiér vložil akcie společnosti Agrofert do svěřenského fondu a na chod firmy již nebude mít žádný vliv. Připravovaná novela má podle ní odstranit opatření, která byla nastavena účelově.

Překvapilo vás, že jde podle dostupných zpráv o první podobnou havárii v Česku?

S takovým výkladem ale Martin Kupka zásadně nesouhlasil. „Tohle znělo jako pohádka na dobrou noc, ale je teprve poledne,“ reagoval na slova ministryně.

Předseda ODS připomněl, že zákon v minulosti posuzoval Ústavní soud a neshledal na něm nic protiústavního. Podle něj nejde o technickou změnu legislativy, ale o důležitou otázku důvěry občanů ve fungování státu.

Pokračování článku po kliknutí
Přečti si celý článek
Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buďte první, kdo se zapojí do diskuse.

Přidat komentář

Pro komentování není potřeba přihlášení. Stačí přezdívka a komentář.

Kolik je čtyři plus dva?
Krátká česká kontrola proti spamu.