Napětí kolem bezpečnosti roste: Rakušan žádá Babiše o schůzku, na odpověď na svůj dopis čeká!

Rakušan znovu vyzval premiéra Andreje Babiše ke svolání společného jednání parlamentních stran o bezpečnostní situaci v Evropě. Předseda opozičního hnutí STAN požaduje informace o možných hrozbách a připravenosti české vlády. Kritizuje také změny v oblasti bezpečnostního poradenství a strategické komunikace státu. Za příklad přístupu k bezpečnostním otázkám označil Polsko a upozornil na význam spolupráce napříč politickými stranami.

Bezpečnostní situace v Evropě se znovu dostává do centra české politické debaty. Rakušan upozorňuje na potřebu společného postupu při přípravě na možné hrozby, které mohou ovlivnit fungování státu i bezpečnost jeho obyvatel. Podle předsedy opozičního hnutí Starostové a nezávislí by se o těchto otázkách nemělo jednat pouze uvnitř vládní koalice. Důležitou roli podle něj mohou sehrát také ostatní parlamentní strany, které by měly mít přístup k relevantním informacím.

Rakušan proto opakovaně žádá premiéra Andreje Babiše o svolání společného jednání. Současně upozorňuje na způsob, jakým kabinet komunikuje bezpečnostní témata směrem k veřejnosti. V této souvislosti zmiňuje také organizační změny, které podle něj oslabily schopnost státu poskytovat srozumitelné informace. Jako příklad odlišného přístupu uvádí sousední Polsko. Co konkrétně Rakušan od premiéra požaduje a které kroky vlády považuje za problematické?

Rakušan požaduje společnou schůzku. Babišovi už poslal dopis

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan opětovně vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby svolal jednání všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, jehož hlavním tématem by byla aktuální bezpečnostní situace v Evropě. O potřebě podobného setkání hovoří již od začátku září, přičemž nevylučuje ani účast politických subjektů zastoupených v Senátu. Premiérovi kvůli možnému jednání zaslal dopis, na který podle svého vyjádření stále čeká odpověď.

Smyslem schůzky má být především sdílení informací o bezpečnostních rizicích a představení kroků, které česká vláda podniká v rámci přípravy na případné krizové situace. Rakušan požaduje, aby kabinet ostatním politickým stranám vysvětlil, jakými poznatky o možných hrozbách disponuje a jak s nimi pracuje.

Rakušan chce informace o kybernetických útocích i dalších hrozbách

Podle Rakušana by se společné jednání mělo věnovat především tomu, zda se Česká republika připravuje na možná nebezpečí podobným způsobem jako další evropské státy. Zajímají ho zejména kybernetické, hybridní a teroristické útoky, které zmiňuje jako oblasti vyžadující pozornost vlády. Kabinet by měl podle něj představit také informace získané od zpravodajských služeb, ovšem pouze v rozsahu, který lze sdílet s představiteli ostatních politických stran.

„V tom penzu, které nám může prozradit, aby nám řekl, co mu teď říkají tajné služby, jaká je situace, jak se vláda připravuje,“ uvedl Rakušan. Jeho požadavek se tak netýká pouze samotného vyhodnocování bezpečnostních rizik, ale také způsobu, jakým jsou o nich informováni političtí představitelé mimo vládní koalici.

Rakušan kritizuje změny v bezpečnostním aparátu vlády

Další část Rakušanovy kritiky směřuje k personálním a organizačním změnám v oblasti bezpečnosti a státní komunikace. Upozornil především na skutečnost, že po rezignaci Hynka Kmoníčka zůstalo neobsazené místo vládního poradce pro národní bezpečnost. Výhrady má rovněž ke zrušení Krizového informačního týmu ministerstva vnitra a odboru strategické komunikace státu na Úřadu vlády.

Tyto kroky spojuje s tím, co považuje za nedostatečnou komunikaci kabinetu v bezpečnostních otázkách. Podle jeho názoru jsou informace poskytované vládou veřejnosti zmatené a útržkovité. Rakušan se domnívá, že stát by měl bezpečnostní rizika srozumitelně pojmenovávat a současně vysvětlovat, jak na ně reaguje.

Rakušan poukazuje na Polsko a rozdílný přístup k Rusku

Za příklad přístupu k bezpečnostním otázkám označil Rakušan sousední Polsko. Podle jeho hodnocení se tam daří nejen strategická komunikace, ale také hledání základní společenské shody na tom, že Rusko představuje bezpečnostní hrozbu. V České republice podle něj podobné shodě brání složení současné vládní koalice, protože jedna z jejích stran takové vymezení odmítá.

Jde o Rakušanovo hodnocení politické situace, nikoli o společné stanovisko všech parlamentních subjektů. Předseda STAN zároveň upozornil, že popírání nebo zlehčování bezpečnostních rizik nepovažuje za vhodný přístup. „Musí přijít fáze, kdy ten problém řešíme a pojmenováváme,“ prohlásil.

Rakušan zmiňuje volby i Babišův postup během pandemie

Rakušan se vyjádřil také k tomu, jakou roli by měl premiér Andrej Babiš při řešení bezpečnostních otázek zastávat. Varoval před opakováním způsobu vystupování, který podle něj Babiš zvolil během epidemie covidu-19, kdy se prezentoval jako krizový manažer. Předseda STAN se současně domnívá, že kabinet může mít obavy z otevřené komunikace o možných hrozbách kvůli blížícím se senátním a komunálním volbám.

Toto vysvětlení však představuje jeho vlastní interpretaci motivace vlády. Rakušanův požadavek na společné jednání parlamentních stran tak zahrnuje nejen sdílení bezpečnostních informací, ale také debatu o připravenosti státu a způsobu komunikace s veřejností. Premiérův postoj k opakované výzvě ani jeho případná odpověď na zaslaný dopis nejsou v poskytnutých informacích uvedeny.

FAQ: Nejčastější otázky k bezpečnostní situaci v Česku

1. Jaký je hlavní účel schůzky, kterou Rakušan požaduje?

Cílem navrhovaného jednání je sdílení informací o bezpečnostní situaci v Evropě mezi vládou a ostatními parlamentními stranami. Rakušan požaduje, aby kabinet představil dostupné poznatky o možných hrozbách a vysvětlil, jak se na ně Česká republika připravuje. Schůzky by se podle jeho návrhu mohly zúčastnit také politické subjekty zastoupené v Senátu.

2. Jaké bezpečnostní hrozby by měly být předmětem jednání?

Rakušan výslovně zmiňuje kybernetické, hybridní a teroristické útoky. Zajímá ho, zda česká vláda přijímá přípravná opatření podobně jako další evropské země. Požaduje také informace o tom, jak bezpečnostní situaci vyhodnocují zpravodajské služby a jaké poznatky může vláda sdílet s ostatními parlamentními stranami.

3. Proč je podle Rakušana důležitá strategická komunikace státu?

Rakušan považuje komunikaci vlády o bezpečnostních otázkách za zmatenou a útržkovitou. Kritizuje také zrušení Krizového informačního týmu ministerstva vnitra a odboru strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Podle jeho vyjádření by vláda měla možná rizika otevřeně pojmenovávat a vysvětlovat, jak na ně reaguje.

4. Jakou roli hraje v Rakušanově kritice neobsazená pozice poradce pro národní bezpečnost?

Předseda STAN upozornil, že po rezignaci Hynka Kmoníčka nebyla pozice vládního poradce pro národní bezpečnost obsazena. Tuto skutečnost zařadil mezi své výhrady k personálním a organizačním změnám v bezpečnostní oblasti. Poskytnuté informace však neobsahují konkrétní údaje o tom, jak neobsazená pozice ovlivnila jednotlivá bezpečnostní rozhodnutí vlády.

5. V čem Rakušan spatřuje rozdíl mezi českým a polským přístupem k bezpečnosti?

Rakušan označil Polsko za příklad země, kde se podle jeho hodnocení daří strategická komunikace o bezpečnostních otázkách. Vyzdvihl také snahu dosáhnout základní společenské shody na tom, že Rusko představuje bezpečnostní hrozbu. V České republice podle něj podobnému konsenzu brání rozdílné postoje stran současné vládní koalice.

6. Jakou souvislost vidí Rakušan mezi komunikací vlády a blížícími se volbami?

Rakušan se domnívá, že kabinet může mít obavy z veřejného informování o bezpečnostních hrozbách kvůli blížícím se senátním a komunálním volbám. Současně varoval před tím, aby se Andrej Babiš při řešení bezpečnostní situace stylizoval do role krizového manažera podobně jako během pandemie covidu-19. Jde o Rakušanovu interpretaci postupu vlády, nikoli o doložené vysvětlení jejích motivů.