Rusko během listopadových jednání o ukončení války na Ukrajině podle medializovaných informací předložilo dokument, který se týká také bezpečnostního uspořádání celé Evropy. Americký deník The New York Times uvedl, že Moskva požaduje stažení vojenských sil a základen NATO na pozice z roku 1997. Návrh by tak měl dopad i na Českou republiku, která do Severoatlantické aliance vstoupila až o dva roky později. Zatím jde pouze o ruský vyjednávací požadavek, nikoli o přijatou dohodu.
Dokument měli ruští představitelé předložit během jednání v Abú Zabí za účasti delegací Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Podle amerického deníku získali novináři jeho kopii od osoby obeznámené s průběhem rozhovorů. Pravost materiálu měl potvrdit další zdroj. Informace následně převzala také evropská média. Veřejně dostupný úplný oficiální dokument však nebyl předložen k nezávislému posouzení.
Co přesně Rusko požaduje?
Jedním z hlavních požadavků Moskvy má být návrat vojenské přítomnosti NATO k uspořádání z roku 1997. Ruská strana údajně požaduje také zastavení dalšího rozšiřování Aliance a omezení jejích vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve Střední Asii. Podle zveřejněných informací se požadavky dotýkají také jaderné ochrany evropských zemí poskytované Francií a Spojeným královstvím.
Anketa: Mělo by NATO přistoupit na ruské požadavky na omezení vojenské přítomnosti ve východní Evropě?
Obdobné návrhy Rusko představilo už v prosinci 2021, tedy krátce před rozsáhlou invazí na Ukrajinu. Moskva tehdy požadovala zásadní omezení působení NATO a změny evropské bezpečnostní architektury. Nejnovější informace naznačují, že se ruské vedení těchto představ nevzdalo ani během současných rozhovorů o možném ukončení války.
Co by to znamenalo pro Českou republiku?
Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999 společně s Polskem a Maďarskem. Pokud by byl ruský návrh přijat v podobě popisované médii, mohl by výrazně omezit rozmístění spojeneckých jednotek a vojenské infrastruktury v zemích, které do Aliance vstoupily po roce 1997. To se týká také Česka, přestože přesný rozsah případných omezení není z dostupných informací definitivně znám.
Zásadní je rozlišovat mezi stažením spojeneckých vojsk a samotným členstvím v NATO. Podle dosud zveřejněných informací dokument požaduje především omezení alianční vojenské přítomnosti, nikoli automatické vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance. Členství jednotlivých států by samo o sobě nezaniklo. Přijetí podobných omezení by však mohlo podstatně změnit možnosti společné obrany.
Požadavky by zasáhly i další evropské země
Vedle České republiky by se případné změny týkaly také Polska, Maďarska a Slovenska, které vstoupilo do NATO v roce 2004. Dotčeny by mohly být rovněž pobaltské státy, Rumunsko, Bulharsko a další země, které se připojily po roce 1997. Pozdější rozšíření Aliance zahrnovalo také Finsko a Švédsko. Ruský návrh by tak mohl ovlivnit bezpečnostní postavení značné části Evropy.
Zobrazit zvyšok textu aj na této stránce
Česká republika patří mezi státy, jejichž obranná politika je dlouhodobě spojena s členstvím v NATO a závazkem kolektivní obrany. Omezení přítomnosti spojeneckých sil by proto nebylo pouze technickou otázkou vojenských základen. Dotýkalo by se také plánování společné obrany a schopnosti spojenců reagovat na bezpečnostní hrozby.
Američtí vyjednavači upozornili na změněnou situaci
Na jednáních se podle médií podíleli také američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Ruští představitelé měli být upozorněni, že bezpečnostní situace se od roku 2021 zásadně změnila a nelze jednoduše vycházet z tehdejších podmínek. Američtí vyslanci následně pokračovali v diplomatických rozhovorech s Moskvou.
Ruský prezident Vladimir Putin měl podle zveřejněných informací zopakovat, že požadavky z konce roku 2021 nadále považuje za důležitý základ ruských bezpečnostních představ. Moskva tak spojuje vyjednávání o ukončení války na Ukrajině se širšími otázkami vojenského uspořádání Evropy. Přijetí takových podmínek však nebylo oznámeno.
Jednání o míru pokračují
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Ukrajina se od té doby brání ruské agresi s podporou řady západních států. Současná diplomatická jednání se soustředí na možnosti ukončení bojů, bezpečnostní záruky a další sporné otázky. Ruské požadavky na NATO představují další významnou součást tohoto vyjednávání.
Podle dostupných informací se v Abú Zabí uskutečnily rozhovory mezi představiteli Spojených států, Ruska a Ukrajiny. Evropští zástupci se měli účastnit souvisejících konzultací, nikoli přímo hlavního trojstranného formátu. Podrobnosti případné dohody ani definitivní postoj všech zúčastněných stran zatím nebyly zveřejněny.
NATO na ruské podmínky nepřistoupilo
Zveřejnění ruských požadavků neznamená, že se NATO rozhodlo stáhnout své síly z České republiky nebo jiných členských zemí. Neznamená ani to, že by Česko mělo opustit Alianci. Jde o návrhy připisované ruské delegaci v rámci diplomatických jednání. Jejich případné přijetí by vyžadovalo další politická rozhodnutí a souhlas příslušných stran.
K 14. listopadu 2026 nebylo potvrzeno, že by Ukrajina, Spojené státy nebo členské země NATO popsané požadavky přijaly. Další vývoj tak zůstává otevřený. Pro Českou republiku je podstatné především to, že se podle zveřejněných informací v jednáních objevily návrhy zasahující do bezpečnostního uspořádání zemí střední a východní Evropy.
Diskuse
0 komentářů