Billboardy s tváří Petra Fialy a nápisem „Nejhorší premiér“ zahltily republiku a rozpoutaly bouřlivou debatu. Kampaň spuštěná hnutím ANO se odvolává na údajný průzkum veřejného mínění. Kritici však tvrdí, že jde o záměrnou manipulaci. Jak hluboko může politika klesnout – a kde končí svoboda projevu?
Co se děje?
Kolem billboardů s nápisem „nejhorší premiér“ je pořádně dusno. Hnutí ANO tvrdí, že reflektuje nálady obyvatel a cituje data agentury Morning Consult. Jenže právníci a někteří novináři v tom vidí manipulaci – údajný průzkum prý vůbec nemluví o „nejhorším premiérovi světa“, ale o popularitě vybraných lídrů. A navíc jen v rámci omezeného vzorku zemí.
Trestní oznámení? Bez výsledku
Publicista Zdeněk Šarapatka spolu se svým právním zástupcem podali trestní oznámení pro pomluvu. Státní zastupitelství ho však odmítlo. Důvod? Politická kritika podle nich neporušuje zákon. Kritici rozhodnutí označují za alarmující: pokud lze v kampaních říkat cokoli bez následků, může to zásadně narušit důvěru veřejnosti v demokracii.
Svoboda slova vs. zodpovědnost
Zastánci kampaně hnutí ANO trvají na tom, že jde o oprávněný politický názor. Proti nim ale stojí hlasy, které varují před tolerancí k otevřeným lžím. Kde je hranice mezi názorem a manipulací? A měla by se svoboda slova vztahovat i na billboardy, které šíří zavádějící informace?