Politika bez pravidel?

Jedním z hlavních argumentů kritiků kampaně je to, že billboardy vznikly mimo oficiální volební období. Díky tomu je nemusel posuzovat ani Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Z právního hlediska jde tedy o „názorový projev“, nikoli regulovanou politickou reklamu. To však mnozí vnímají jako nebezpečný precedent – pokud se hranice zákona dají tak snadno obejít, co bude následovat?

Advokát Artur Ostrý považuje billboardy za učebnicový příklad dezinformace. „Používá se zkreslený průzkum, který se vydává za objektivní fakt. To není svoboda projevu, ale zneužití důvěry veřejnosti,“ říká. Morning Consult podle něj nikdy nehodnotila kvalitu premiérů, pouze jejich oblíbenost mezi obyvatelstvem – navíc v rámci 22 států, nikoli celého světa.

Státní zastupitelství říká: nic nelegálního

Obvodní státní zastupitelství v Praze odmítlo jednat. „Po důkladném přezkoumání dospěl státní zástupce k závěru, že se nejedná o trestný čin,“ uvedl mluvčí Aleš Cimbala. Rozhodnutí bylo stručné, ale pro odpůrce kampaně demotivující. Podle Šarapatky i Ostrého tím stát selhává v ochraně veřejného prostoru.

Podle nich by měl stát zasáhnout všude tam, kde je zřejmé, že někdo šíří lživé informace pod záminkou „názoru“. „Svoboda projevu neznamená svobodu lhát,“ říká Šarapatka a dodává, že celou záležitost posouvá dál – k vyššímu státnímu zastupitelství.

O čem to celé vypovídá?

Ačkoliv kampaň hnutí ANO míří na konkrétního člověka, diskuse okolo ní odhaluje mnohem hlubší problém. Česká společnost se rozděluje nejen politicky, ale i hodnotově. Co je ještě přijatelné v rámci demokratické debaty? A jaké nástroje máme k obraně proti manipulaci?

Někteří varují, že pokud dovolíme politikům stavět kampaně na polopravdách nebo lžích, podkope to důvěru ve volby i stát jako takový. Jiní se však obávají opačného extrému – že se „politická korektnost“ stane nástrojem cenzury.

Bitva o pravdu pokračuje

„Je to pro mě otázka principu. Když dnes přejdeme lež, zítra se z ní stane norma,“ říká Šarapatka. Další právní kroky plánuje už během následujícího týdne. A dodává, že nejde jen o billboardy: „Jde o budoucnost politické kultury v této zemi.“

Ať už se člověk staví na kteroukoliv stranu, jedno je jisté – billboardová kampaň ANO o „nejhorším premiérovi“ se stala symbolem politické doby, ve které fakta a názory splývají v mlhu veřejného prostoru.