Vládní strategie: stabilita na prvním místě
Vláda se snaží přesvědčit veřejnost i poslance, že ústavní ukotvení rozpočtové odpovědnosti není jen o politickém signálu, ale o ochraně budoucích generací před nezodpovědným hospodařením.
„Když dnes máme běžný zákon, může ho zítra jiná většina změnit. Ústava je ale závazek. Chceme z ní udělat pojistku pro zdravé finance,“ říká ministr financí Stanjura.
Nový ústavní článek by měl mít jednoduchou, ale zásadní formulaci:
„Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance.“
Jednoduché? Možná. Ale prosadit tuto větu bude zřejmě složitější než jakýkoli jiný vládní zákon.
Opozice: politické gesto, které neřeší realitu
Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že místo symbolických úprav by se vláda měla soustředit na podporu reálné ekonomiky: „Máme stagnující růst, inflaci, reálné mzdy pořád nedosahují předcovidové úrovně. A vláda místo toho ladí ústavu?“
SPD je ještě ostřejší. Podle Radima Fialy jde o „zoufalý pokus o záchranu reputace“ a ukázku, že vláda neví, jak jinak voličům nabídnout pozitivní zprávu.
Realistická šance na přijetí? Velmi malá
Ústavní zákon vyžaduje souhlas tří pětin všech poslanců, tedy minimálně 120 hlasů. Bez podpory části opozice nemá návrh šanci projít.
A opozice se zatím zdá jednotná – proti. I uvnitř koalice panuje nervozita.
Místopředsedkyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková sice podporuje záměr, ale připouští, že načasování je špatné: „Do voleb už moc času nezbývá. Tohle chce dlouhou debatu, a tu už asi nestihneme.“
Podobně se vyjadřuje i Miloš Nový (TOP 09): „Projednávání ústavního zákona je běh na dlouhou trať. Teď, v předvolebním tlaku, je prakticky nemožné dosáhnout konsenzu.“
Co bude dál?
Vláda chce návrh schválit už tuto středu a doufá, že Sněmovna se k němu vrátí v září. Jenže v září už bude kampaň v plném proudu.
Podle politologů je návrh spíš symbolickým krokem, kterým se vláda snaží ukázat, že myslí na budoucnost. I kdyby ale zákon neprošel, Fialův kabinet tím nastavuje určité očekávání – možná pro příští vládu.
Otázka ale zní: bude příští vláda ochotná nést břemeno ústavní odpovědnosti za rozpočet?
