Rusko je v novém českém obranném dokumentu označeno za nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost země.
Česko se chce připravovat i na dlouhodobý konflikt vysoké intenzity a krizi, která může přijít bez dostatečného varování.
Součástí plánů jsou nové zbraně, mobilizační zásoby, dvě modernizované brigády i příprava dopravní infrastruktury pro spojence.
Dokument zároveň počítá s větším zapojením civilního sektoru a v případě potřeby nevylučuje ani změnu způsobu, jakým se občané podílejí na obraně státu.

Rusko se v novém českém obranném dokumentu dostává do centra dlouhodobého plánování bezpečnosti státu. Evropské země totiž podle materiálu vstupují do období, kdy musí počítat s vyšší mírou nejistoty a širším spektrem bezpečnostních rizik. Česká republika proto připravila výhled, který má ovlivňovat její obranný systém během následujících dvou desetiletí. Materiál se nezabývá pouze vybavením profesionální armády. Pozornost věnuje také fungování státu, průmyslu, infrastruktuře a zapojení obyvatelstva během vážné krize.

Součástí úvah je rovněž postupný přesun větší odpovědnosti za konvenční obranu Evropy ze Spojených států na evropské spojence. Dokument s názvem Dlouhodobý výhled pro obranu 2045 zatím nebyl oficiálně zveřejněn, jeho obsah však získala redakce iROZHLAS.cz. Bezpečnostní rada státu jej již schválila a před projednáním vládou se neočekávají zásadní změny. Na jaké konkrétní scénáře se tedy chce Česko připravit a co to může znamenat pro armádu i běžné občany?

Rusko mění pohled Česka na možné bezpečnostní krize

Ministerstvo obrany dokončilo práci na dokumentu Dlouhodobý výhled pro obranu 2045 v srpnu. Materiál má určit směřování českého obranného systému přibližně na příštích dvacet let a během podzimu by se jím měla zabývat vláda Andreje Babiše.

Dokument dosud nebyl veřejně publikován. Jeho obsah však získal portál iROZHLAS.cz a podle dostupných informací už materiál prošel Bezpečnostní radou státu. Ministerstvo zároveň neočekává, že by se před jednáním kabinetu výrazně měnil.

Jedním z klíčových závěrů je rostoucí pravděpodobnost komplexních bezpečnostních krizí. Čeští plánovači mezi možné scénáře zařazují dokonce napadení členských států NATO nebo Evropské unie bez času na předchozí varování.

Materiál zároveň počítá s tím, že větší část odpovědnosti za konvenční obranu Evropy se bude přesouvat ze Spojených států na evropské spojence. Také český obranný systém se proto bude muset tomuto vývoji přizpůsobit.

Rusko zůstává podle dokumentu nejvážnější hrozbou

Nový výhled navazuje na českou Bezpečnostní strategii a Obrannou strategii. Při hodnocení bezpečnostního prostředí zachovává jejich dosavadní základní východiska.

„Najzávažnejšiu hrozbu pre bezpečnosť ČR predstavuje Rusko,“ uvádí dokument.

Nejde přitom o zcela nový pohled českých bezpečnostních představitelů. Obranná strategie z roku 2023 už upozorňovala, že pravděpodobnost vojenského napadení České republiky nebo jiného člena NATO či EU je nejvyšší od konce studené války. Rusko má podle tohoto hodnocení zůstat dlouhodobou bezpečnostní hrozbou pro Česko i jeho spojence.

Nový materiál však bezpečnostní rizika nevnímá pouze prostřednictvím možnosti klasického vojenského útoku. Počítá také s kybernetickými útoky, dezinformačními operacemi, ekonomickým nátlakem, sabotážemi, podvratnou činností či aktivitami zpravodajských služeb.

Rusko a příprava armády na dlouhodobý konflikt

Změněné bezpečnostní prostředí se má promítnout přímo do výstavby českých ozbrojených sil.

„Základom výstavby schopností ozbrojených síl Českej republiky je príprava na dlhodobý konflikt vysokej intenzity s technologicky vyspelým protivníkom,“ uvádí Dlouhodobý výhled pro obranu 2045.

Během rozsáhlého konfliktu by se přitom změnil také vztah mezi armádou a zbytkem státu. V době míru vojáci často pomáhají civilním složkám například při živelných katastrofách. V případě války by však civilní instituce a stát musely ve větší míře podporovat armádu.

Jedním z konkrétních cílů je vytvoření potřebných mobilizačních zásob hlavních druhů vojenské techniky, výzbroje a materiálu. Česko je chce mít připravené do roku 2038.

Další termíny se týkají technologických a průmyslových kapacit. Do roku 2032 chce země rozšířit vlastní možnosti vesmírného průzkumu a do roku 2028 má vzniknout mapa průmyslových a dodavatelských kapacit využitelných pro potřeby obrany.

Rusko urychluje modernizaci českých ozbrojených sil

Výhled potvrzuje také dosavadní směřování modernizace armády. Česká republika počítá s 24 americkými stíhacími letouny F-35 páté generace.

Současně chce vybudovat dvě modernizované brigády. Jedna má být těžká a postavená především kolem tanků, druhá střední s kolovými obrněnými vozidly. Jedna brigáda může mít přibližně dva až čtyři tisíce vojáků.

V případném konfliktu by však význam České republiky nespočíval pouze v nasazení vlastních jednotek. Vzhledem ke geografické poloze země by její území představovalo důležitý tranzitní prostor pro spojenecká vojska směřující na východní křídlo NATO.

Tomu se má přizpůsobit také dopravní a logistická infrastruktura. Ministerstvo obrany chce připravit silnice, železnice a další kapacity tak, aby přes zemi dokázalo během krize rychle projíždět velké množství spojeneckých vojáků, vojenské techniky a zásob.

Rusko není pouze tématem pro armádu, připravit se má i civilní sektor

Strategický výhled se netýká jen profesionálních vojáků. Český stát chce do roku 2030 vytvořit moderní systém bezpečnostní přípravy obyvatelstva a zároveň zvýšit zájem občanů o zapojení do obrany země.

V době míru má zůstat základním principem dobrovolnost. Materiál však počítá i se situací, kdy by se bezpečnostní podmínky výrazně zhoršily.

„Vláda však v prípade potreby zváži zavedenie adekvátnej formy podielu občanov na zabezpečovaní obrany štátu a výkone vojenskej služby,“ uvádí materiál, který získal iROZHLAS.cz.

Jedním z možných řešení by bylo využití lidí s profesemi potřebnými během vojenského konfliktu. Mohlo by jít například o odborníky na informační technologie, zdravotníky nebo technicky zdatné občany. Tito lidé by mohli absolvovat zkrácený vojenský výcvik.

Rusko je hrozbou, expert ale upozorňuje i na slabiny plánu

Dokument pro Český rozhlas hodnotil bývalý ředitel české civilní rozvědky Petr Mlejnek, který v minulosti působil také u 43. výsadkového pluku a ve Vojenském zpravodajství.

Za jednu z nejsilnějších částí materiálu považuje právě popis bezpečnostních hrozeb. Souhlasí s hodnocením, podle něhož je Rusko nejvážnější hrozbou, a pozitivně vnímá i fakt, že strategie se nezabývá pouze klasickou válkou, ale zahrnuje také hybridní aktivity.

Výhrady má naopak k velkému rozsahu témat, která podle něj nejsou vždy dostatečně propojena. Chybí mu jasnější návaznost mezi konkrétní hrozbou, potřebným opatřením, jeho cenou a určením odpovědnosti za realizaci.

Mlejnek upozorňuje také na měnící se charakter moderních konfliktů. Potenciální protivník podle něj nemusí jednoznačně oddělovat období míru a války. Pokud se konflikt fakticky začne ještě před jeho formálním vyhlášením, obranný systém nemůže být postaven tak, aby se jeho podstatná část aktivovala až po oficiálním vyhlášení krizového stavu.

Rusko podle dokumentu neznamená bezprostřední útok

Důležité je, že existence nového obranného výhledu neznamená, že české úřady mají informace o bezprostředně připravovaném ruském útoku. Jde o dlouhodobé strategické plánování až do roku 2045 a přípravu na možné scénáře.

Také NATO podle uvedených informací o víkendu konstatovalo, že navzdory rostoucímu počtu ruských hybridních aktivit v Evropě momentálně nevidí bezprostřední hrozbu přímého útoku. Aliance však zůstává ve zvýšené pohotovosti.

Český přístup vychází z principu odstrašení. Potenciální protivník má vědět, že jeho případný útok by narazil na připravenou armádu, fungující státní instituce a schopnost spojenců rychle reagovat.

Obrana České republiky proto podle výhledu nemá být během následujících dvou desetiletí výhradně úkolem profesionálních ozbrojených sil. Připravit se mají vojáci, státní správa, průmysl, dopravní infrastruktura i obyvatelstvo.

FAQ

Proč český dokument označuje Rusko za nejzávažnější bezpečnostní hrozbu?

Hodnocení navazuje na českou Bezpečnostní a Obrannou strategii a není úplnou novinkou. Už Obranná strategie z roku 2023 upozorňovala na výrazné zvýšení rizika vojenského konfliktu ve srovnání s obdobím po skončení studené války. Nový dokument navíc posuzuje nejen klasickou vojenskou hrozbu, ale také kybernetické útoky, sabotáže, dezinformační aktivity, ekonomický nátlak a zpravodajské operace.

Znamená Dlouhodobý výhled pro obranu 2045, že Česko očekává ruský útok?

Ne. Dokument představuje strategické plánování obrany na období přibližně dvou desetiletí a pracuje se scénáři, na které chce být stát připraven. Podle uvedených informací ani NATO momentálně nevidí bezprostřední hrozbu přímého útoku, i když zůstává ve zvýšené pohotovosti.

Proč je ve strategii důležitá schopnost vést dlouhodobý konflikt vysoké intenzity?

České ozbrojené síly mají podle dokumentu budovat schopnosti s ohledem na možný konflikt proti technologicky vyspělému protivníkovi. Takový scénář vyžaduje nejen vojáky a moderní techniku, ale také dostatek zásob, fungující logistické řetězce a podporu civilního sektoru. Česko proto chce do roku 2038 vytvořit potřebné mobilizační zásoby hlavních druhů výzbroje, techniky a materiálu.

Jaký význam má česká infrastruktura pro obranu NATO?

Geografická poloha České republiky znamená, že země může v případě konfliktu sloužit jako důležité tranzitní území pro spojenecké síly směřující na východní křídlo NATO. Proto je potřeba připravit silnice, železnice, logistické kapacity a další části infrastruktury na rychlý přesun velkého množství lidí, techniky a zásob. Funkční dopravní síť by tak byla součástí celkové obranné připravenosti státu.

Jakou úlohu mohou mít během krize čeští civilisté?

Do roku 2030 chce stát vytvořit moderní systém bezpečnostní přípravy obyvatelstva a zvýšit zájem veřejnosti o obranu země. V mírovém období má zůstat základním principem dobrovolnost, dokument však nevylučuje změnu v případě vážného zhoršení bezpečnostní situace. Jednou z možností může být využití zdravotníků, IT odborníků nebo technicky zdatných lidí po absolvování zkrácené vojenské přípravy.

Proč expert Petr Mlejnek požaduje přesnější propojení hrozeb a opatření?

Podle Mlejnka dokument správně identifikuje široké spektrum bezpečnostních rizik, jednotlivé části však nejsou vždy dostatečně propojené. Chybí mu jasnější odpověď na otázky, jaké konkrétní opatření má reagovat na určitou hrozbu, kolik bude stát a kdo za něj bude odpovědný. Zároveň upozorňuje, že současné konflikty mohou fakticky začít ještě před jejich formálním vyhlášením, a obranný systém proto musí být schopen reagovat i v takovém prostředí.