Rusko je podle nového dokumentu největší hrozbou. Česko počítá i s útokem bez varování. Chystá armádu, zásoby i civilní přípravu

Rusko je v novém českém obranném dokumentu označeno za nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost země.
Česko se chce připravovat i na dlouhodobý konflikt vysoké intenzity a krizi, která může přijít bez dostatečného varování.
Součástí plánů jsou nové zbraně, mobilizační zásoby, dvě modernizované brigády i příprava dopravní infrastruktury pro spojence.
Dokument zároveň počítá s větším zapojením civilního sektoru a v případě potřeby nevylučuje ani změnu způsobu, jakým se občané podílejí na obraně státu.

Rusko se v novém českém obranném dokumentu dostává do centra dlouhodobého plánování bezpečnosti státu. Evropské země totiž podle materiálu vstupují do období, kdy musí počítat s vyšší mírou nejistoty a širším spektrem bezpečnostních rizik. Česká republika proto připravila výhled, který má ovlivňovat její obranný systém během následujících dvou desetiletí. Materiál se nezabývá pouze vybavením profesionální armády. Pozornost věnuje také fungování státu, průmyslu, infrastruktuře a zapojení obyvatelstva během vážné krize.

Součástí úvah je rovněž postupný přesun větší odpovědnosti za konvenční obranu Evropy ze Spojených států na evropské spojence. Dokument s názvem Dlouhodobý výhled pro obranu 2045 zatím nebyl oficiálně zveřejněn, jeho obsah však získala redakce iROZHLAS.cz. Bezpečnostní rada státu jej již schválila a před projednáním vládou se neočekávají zásadní změny. Na jaké konkrétní scénáře se tedy chce Česko připravit a co to může znamenat pro armádu i běžné občany?

Rusko mění pohled Česka na možné bezpečnostní krize

Ministerstvo obrany dokončilo práci na dokumentu Dlouhodobý výhled pro obranu 2045 v srpnu. Materiál má určit směřování českého obranného systému přibližně na příštích dvacet let a během podzimu by se jím měla zabývat vláda Andreje Babiše.

Dokument dosud nebyl veřejně publikován. Jeho obsah však získal portál iROZHLAS.cz a podle dostupných informací už materiál prošel Bezpečnostní radou státu. Ministerstvo zároveň neočekává, že by se před jednáním kabinetu výrazně měnil.

Jedním z klíčových závěrů je rostoucí pravděpodobnost komplexních bezpečnostních krizí. Čeští plánovači mezi možné scénáře zařazují dokonce napadení členských států NATO nebo Evropské unie bez času na předchozí varování.

Materiál zároveň počítá s tím, že větší část odpovědnosti za konvenční obranu Evropy se bude přesouvat ze Spojených států na evropské spojence. Také český obranný systém se proto bude muset tomuto vývoji přizpůsobit.