Tohle naše diplomacie nečekala. Polsko chce od České republiky část území. Nový premiér bude mít co řešit!

◉ Polská vláda chce znovu jednat o navrácení 368 hektarů území, které připadlo Česku v roce 1958.
◉ Jde o historický spor mezi Českem a Polskem, který má kořeny v rozdělení Těšínska po roce 1918.
◉ Česko již dříve nabídlo finanční kompenzaci i konkrétní pozemky, Polsko však návrhy odmítlo.
◉ Po volbách chce Polsko obnovit expertní konzultace a získat podrobnosti o českém ústupu od dohody z roku 2015.

Územní dluh je termín, který v polsko-českých vztazích opět nabývá na síle. Varšava avizovala, že ihned po parlamentních volbách v Česku obnoví snahy o navrácení 368 hektarů území, které podle ní patří Polsku. Případ má historické kořeny sahající až k rozdělení Těšínska po první světové válce a jeho vyústěním byla mezistátní dohoda z roku 1958. Přestože bylo vytyčení hranic tehdy považováno za definitivní, Polsko tvrdí, že část území připadla Česku neprávem. Proč se tedy konflikt znovu otevírá a jaké jsou šance na jeho vyřešení?

Polsko chce zpět 368 hektarů. Územní dluh zůstává otevřený

Polské ministerstvo zahraničí oznámilo, že plánuje obnovení expertních konzultací s Českou republikou, které se mají věnovat dlouhodobému sporu o takzvaný územní dluh. Tento termín označuje rozpor ohledně rozdělení území mezi oběma zeměmi po roce 1958.

Podle informací polského serveru Fakt se má jednat o 368 hektarů, které Polsko považuje za své historické území. Zdroje z ministerstva zároveň uvedly, že nechtěli téma otevírat před českými parlamentními volbami, aby se nestalo součástí předvolební kampaně.

„Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ citoval Fakt polské ministerstvo zahraničí.

Historie sporu sahá až do roku 1918. Co je územní dluh?

Spor o územní dluh má své kořeny v rozpadu Rakouska-Uherska a následném dělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Napětí přetrvávalo až do roku 1958, kdy obě země podepsaly mezistátní dohodu o vytyčení hranice. Ta byla definitivní a vedla ke zkrácení hranice o 80 kilometrů.

Na základě této dohody došlo k výměně pozemků na 85 místech, čímž se některé české pozemky ocitly na polské straně a naopak. Přestože mělo jít o narovnání, Polsko tvrdí, že v konečném důsledku přišlo o 368 hektarů.