Západ jedná v jednotné linii: Spojenectví sílí
Jedním z hlavních výstupů nedělního telefonátu mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry je bezprecedentní míra koordinace mezi Spojenými státy a Evropou. Všichni čtyři představitelé evropských velmocí se shodli, že v případě neochoty Moskvy uplatní další sankční balíček, jehož cílem bude ještě silněji zasáhnout ruskou ekonomiku a omezit schopnost Kremlu financovat válku.
K tomu Macron, Merz, Starmer a Meloniová vyjádřili jednotnou podporu Trumpovu diplomatickému postupu. Tato evropsko-americká shoda nejen podtrhuje význam návrhu, ale posiluje i jeho váhu na mezinárodní scéně.
Co obsahují plánované sankce?
Zdroje z diplomatických kruhů uvádějí, že v případě selhání příměří bude následovat pátá vlna sankcí zaměřená zejména na:
- Energetický sektor, včetně úplného zákazu vývozu některých technologií do Ruska
- Finanční instituce, kde má být rozšířen seznam zakázaných bankovních subjektů
- Jednotlivce, kteří se podílejí na vojenském vedení či propagandě
- Zbrojní a technologický export, jehož kontrola má být přísnější než dosud
Podle zdrojů portálu Kyiv Independent existuje i návrh na vytvoření zvláštního fondu, který bude financovat obnovu Ukrajiny z prostředků získaných zmrazením ruského majetku v zahraničí.
Moskva odpovídá útoky
Zatímco západní lídři ladí diplomatické postupy, Kreml pokračuje v agresi. Ukrajinské úřady v neděli oznámily, že země čelila největšímu útoku dronů a raket od začátku invaze. Ruská armáda vypálila 273 dronů – 88 z nich se ukrajinské obraně podařilo zneškodnit, dalších 128 dopadlo bez výrazných škod.
Znepokojující jsou i informace zveřejněné britským deníkem The Guardian, podle nichž ruské tajné služby zvažovaly odpálení mezikontinentální balistické střely. Pokud by se takové tvrzení potvrdilo, šlo by o dramatické zvýšení rizika jaderné eskalace.
Mírový plán v ohrožení?
Trumpova iniciativa má jasný cíl: vytvořit okno klidu, během něhož by obě strany mohly jednat bez palby zbraní. Ukrajina příměří podporuje a otevřeně vyzývá Západ, aby byl vůči Rusku tvrdší. Naopak Putin argumentuje, že pauza by hrála do karet Ukrajině, která by ji mohla využít k přeskupení sil a posílení obrany.
Diplomaté v Bruselu i ve Washingtonu však zdůrazňují, že třicetidenní příměří není žádným ústupkem, ale testem ochoty k míru. Trump a sankce proti Rusku se tak stávají jakýmsi lakmusovým papírkem – buď Putin přistoupí na dialog, nebo Západ ukáže, že je připraven jednat rázněji než kdy dřív.
Co bude dál?
Zítřejší telefonát mezi Trumpem, Putinem a Zelenským bude zlomový. Bude to první přímý kontakt mezi prezidenty USA a Ruska od doby, kdy konflikt znovu eskaloval. Výsledek tohoto hovoru může ovlivnit vývoj války i další měsíce globální diplomacie.
Jedno je však jisté – Trump a sankce proti Rusku nejsou jen rétorickým gestem. Jsou součástí konkrétního plánu, jak přimět Moskvu ke změně kurzu. Jakékoli další ruské odmítnutí příměří se tak může stát důvodem k tomu, aby sankce byly nejen uvaleny, ale i podstatně rozšířeny.