◉ EU schválila půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur na příští dva roky
◉ Česká republika, Maďarsko a Slovensko se odmítly na záruce podílet
◉ Financování zajistí rozpočet EU, plán na využití ruských aktiv zůstává ve hře
◉ První část pomoci má být Ukrajině vyplacena už v dubnu 2026

Půjčka pro Ukrajinu se stala realitou po náročném summitu lídrů EU v Bruselu. Kyjev se dočká 90 miliard eur, které mají zajistit základní civilní i obranné výdaje na následující roky. Záruky za půjčku ale neponese celá sedmadvacítka. Česko, Maďarsko a Slovensko zvolily jinou cestu. V pozadí navíc zůstává stále nevyřešené téma využití zmrazených ruských aktiv. Jak se EU dohodla? A proč se některé státy z garancí stáhly?

Půjčka pro Ukrajinu prošla, ale ne jednotně

Evropská unie se po dlouhých jednáních dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Financování zajistí půjčka EU z finančních trhů, podpořená rezervami v rozpočtu. Cílem je zajistit stabilitu Ukrajiny až do roku 2027, jak zdůraznili vrcholní představitelé Unie.

Podporu plánu vyjádřilo 24 členských států, avšak Česko, Slovensko a Maďarsko odmítly za půjčku ručit. Rozhodnutí těchto tří států vyvolalo reakce i mezi unijními lídry.

„Z Evropy to Putinovi vysílá jasný signál: Tato válka se nevyplatí,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj Rusko nese odpovědnost a jeho zmrazená aktiva zůstávají důležitým nástrojem budoucích řešení.

Reparační fond z ruských aktiv? Komplikace pokračují

I přesto, že se vedly rozsáhlé diskuze o využití zmrazených ruských aktiv jako základu pro reparační fond, EU se nakonec přiklonila k záložnímu plánu. Právní a politické rozpory – především ze strany Belgie, která drží největší podíl těchto aktiv – znemožnily okamžité řešení.

Předseda Evropské rady António Costa proto navrhl tzv. plán B – půjčku pro Ukrajinu garantovanou EU. Ta má být dočasná, než bude možné připravit právně čistý model využití ruských prostředků. Komise na něj má nyní mandát a bude dál pracovat na technickém návrhu.

„Dali jsme Evropské komisi mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na imobilizovaných ruských aktivech,“ potvrdil Costa.

Zelenskyj poděkoval, Rusko reaguje ostře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil rozhodnutí za klíčové: „Je důležité, že ruská aktiva zůstávají zmrazená a že Ukrajina získává finanční bezpečnostní záruku na další roky.“ Půjčka podle něj zásadně posílí odolnost země v pokračujícím konfliktu.

Z ruské strany však zazněla ostrá kritika. Kirill Dmitrijev z Ruského fondu přímých investic označil rozhodnutí EU za „vážnou ránu pro válečné štváče“. Podle něj „hlasy rozumu“ zabránily zneužití ruských aktiv.