◉ Výdaje na obranu by mohly klesnout na dvě procenta HDP, což znamená úsporu přes 30 miliard.
◉ Koalice plánuje přehodnotit nákup stíhaček F-35 za 150 miliard korun.
◉ V opozici i mezi odborníky zaznívá kritika, že armádní rozpočty nejsou efektivně využívány.
◉ Nová vláda hledá další peníze mimo jiné i v boji s šedou ekonomikou.
Výdaje na obranu čeká přezkum. Nová vláda zvažuje škrty i zrušení nákupu F-35
Výdaje na obranu se mohou stát jedním z prvních terčů škrtů budoucí vládní koalice. Zatímco končící vláda naplánovala pro rok 2026 částku odpovídající 2,35 % HDP, povinnost vůči NATO stanoví pouze dvě procenta. Právě tento rozdíl představuje prostor pro možnou úsporu, která by mohla pomoci financovat jiné vládní priority.
Z obranného rozpočtu má jít příští rok přes 206 miliard korun. Potenciální nová vláda však naznačuje, že by část této sumy raději použila jinde. Debata se točí i kolem kontroverzního projektu nákupu 24 stíhaček F-35 za přibližně 150 miliard korun.
„Podle mého názoru není prostor na to navyšovat výdaje na zbrojení nebo obranu. Ty peníze nerostou na stromě,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.
Hlavní otazník: stíhačky F-35 za 150 miliard
Jedním z klíčových projektů, které se dostaly do hledáčku budoucí koalice, je právě nákup amerických stíhaček F-35. Šéf ANO Andrej Babiš se již dříve vyjádřil, že by mělo Česko tuto zakázku zvážit znovu a případně ji přeprodat.
„Vnímáme, co se děje ve světě, ale zároveň to není honění procent,“ podotkl poslanec Patrik Nacher (ANO). Podle něj platby nad rámec rozpočtu nevedou automaticky k vyšší bezpečnosti.
Poslanec Libor Vondráček (Svobodní – SPD) upozornil na nesrovnalosti v obranných výdajích: „V momentě, kdy se nakupovaly polní kuchyně, kdy se kupovala technika, kterou mnozí odborníci kritizovali, na druhou stranu vojáci si kupují batohy sami, tak v tom spatřujeme nesmysly.“
Výdaje na obranu a zákonné limity
Pokud by rozpočet na obranu zůstal u hranice dvou procent HDP, státu by se uvolnilo více než 30 miliard korun. Otázkou ale zůstává, zda by tyto prostředky mohly být využity jinde, protože část výdajů nad rámec dvou procent není započítávána do výdajových stropů.
Bezpečnostní expert Milan Mikulecký ale varuje, že zrušení některých smluv může být problematické: „Každá smlouva lze vypovědět, každá smlouva lze ukončit, asi velmi obtížně bychom dostávali zpět peníze, které už jsme vynaložili.“
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by ale bylo nešťastné, kdyby vláda výdaje udržovala čtyři roky na dvou procentech. „Do roku 35 máme na obranu dávat 3,5 procenta a 1,5 procenta na ty další věci, jako je dopravní infrastruktura,“ připomněl.
Zdeněk Hřib z Pirátů dodal: „Nebráníme se žádnému auditu, ale musí tady existovat jasný plán, jak splníme ty závazky, které má Česko.“
Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) varuje před častými změnami v obranné strategii: „Na to máme už připravené strategické dokumenty a těch je potřeba se držet, a ne s příchodem každé vlády je měnit.“
Výdaje na obranu jako politické dilema
Koalice naznačila, že další peníze hodlá najít například i v boji s šedou ekonomikou. Ekonomové ale upozorňují, že ani to nemusí stačit na pokrytí ambiciózních vládních programů.
Diskuse o výdajích na obranu tak zůstává klíčovým politickým tématem, kde se střetávají názory na bezpečnost, efektivitu státních investic i odpovědnost vůči spojencům.